V minulém týdnu se opět vynořily obavy, že by ruský prezident Vladimir Putin mohl zahájit lokální útok na stát NATO. Důvodem byla cesta amerického šéfa CIA Johna Ratcliffa do Moskvy, kde měl podobný nápad Putinovi rozmlouvat. Bílý dům sice vzápětí popřel podobný účel Ratcliffovy cesty, ale jak že to napsal britský levicový novinář Claude Cockburn? „Nikdy nevěř ničemu, dokud se to oficiálně nepopře.“
Způsobů, jakými by něco podobného mohlo proběhnout, je celá řada. Přetřásal se ruský hybridní útok na estonskou enklávu okolo města Narva či dronový průnik na území některého ze spojenců, například Polska či Rumunska. Vodítek, že něco takového není Moskvě cizí, je celá řada.
Šéf CIA v Moskvě varoval Rusy před útokem na Pobaltí. Neudělají to, míní Trump |
Ostatně ruské vyslání zhruba dvacítky dronů do polského vzdušného prostoru v září 2025 bylo interpretováno právě jako ohledávání půdy pro budoucí operaci v mnohem větším měřítku. Dobrým vysvědčením pro Západ může být to, že vojenské síly NATO tehdy zareagovaly ukázkově. Do vzduchu vyslaly stíhačky F-35, jež všechny ruské drony sestřelily, byť s malou ekonomickou výhradou. Jedna naváděná raketa F-35 totiž stojí deset milionů korun, zatímco ruský dron maximálně dvě stě tisíc.
Střelba do vlastní nohy
Netřeba tady zmiňovat, že ruský útok na NATO nedává smysl. Je víc než zřejmé, že ve vojenském smyslu Rusko na Západ nestačí, jak se ukázalo na Ukrajině. Dokonce i v této lokální válce, kde nedošlo k přímému nasazení sil Aliance, se Západu čistě prostřednictvím dodávek zbraní podařilo ruský útok zastavit a ustálit frontu zhruba na dvaceti procentech zabraného ukrajinského území.
Rusové něco chystají, varoval šéf NATO Tuska. Klíčových bude dalších šest měsíců |
Spouštět za takové situace další konfrontaci, kde už by proti sobě Putin zákonitě měl mnohem větší přesilu s kompletním zbrojním a ekonomickým potenciálem Západu, se rovná ukázkové střelbě do vlastní nohy.
Ale nepodceňujme sebedestruktivní schopnosti ruského režimu. Ostatně co jiného byla invaze na Ukrajinu v únoru 2022? Putin byl tehdy mezinárodně v poměrně dobré situaci. Západ ho sice neměl rád, ale respektoval ho. Ruským ozbrojeným složkám přiznával daleko větší schopnosti, než ve skutečnosti měly. Vždyť ještě po ruském vpádu na Ukrajinu se západní experti domnívali, že dobojováno bude do několika dnů, či dokonce hodin, a Bílý dům ukrajinskému prezidentovi Volodomyrovi Zelenskému nabízel urychlenou evakuaci z Kyjeva.
Jenže Putin tehdy dokázal, že rozhodnutí jít do války bývají jen zřídka diktována střízlivou racionální úvahou. Kdyby si ruský prezident v klidu sednul a zvážil všechna fakta, nutně by dospěl k závěru, že invazí může jen ztratit, nikoli získat.
Aliance je schopná okamžitě bránit své území, říká český velvyslanec při NATO |
V případě, že se mu podaří, bude mít obrovské území nepřátelské populace, které bude muset okupovat a lít do něj ekonomické prostředky a Švédsko s Finskem vstoupí do NATO. V případě neúspěchu se mu celý svět vysměje a přestane se ho bát a Švédsko s Finskem rovněž vstoupí do NATO.
Udělal ale něco takového šéf Kremlu? Nikoli. Raději si četl o ukrajinské historii, z čehož vyvodil pseudohistorický závěr o jednotě ruského a ukrajinského národa. Jeho esej na toto téma z června 2021 je veřejně dostupná.
Nepředvídáme tu, že Putin zítra spustí útok na Estonsko. Jen opatrně tvrdíme, že všichni analytikové, kteří to šmahem zamítají jako nesmysl, by měli být ve svých soudech poněkud skromnější. Už jednou se jim to totiž vymstilo.
