Ale pozor. I kdyby ne vše z publikovaných informací byla pravda, i kdyby se nadsazovalo o sto šest, některé věci byly ve světě citovány shodně, zřejmě autenticky. Třeba toto: „Ruský prezident označil úplné zastavení poskytování zahraniční vojenské pomoci a zpravodajských informací Kyjevu za klíčovou podmínku vyřešení konfliktu na Ukrajině.“
Tak to oznámil po telefonátu prezidentů Kreml. Nevíme, zda to bylo přesně tak. Nevíme ani, co na to řekl Donald Trump, jak na tu podmínku reagoval. Ale je to moment, který by měl probudit ostražitost.
Válku vyřeší konec vojenské pomoci, řekl Putin Trumpovi. Probrali hokej i vztahy |
Může si klást podmínky jen Moskva?
Pokud to Rusko prosazuje jako „klíčovou podmínku“, a ona se nevymyká z toho, jak Moskva dosud jednala a stále jedná, vidíme ukázku nového mezinárodního řádu, po kterém Rusko touží už nejméně deset let (počítáno od ostrého projevu ministra zahraničí Sergeje Lavrova na bezpečnostní konferenci v Mnichově v únoru 2015). Proto je důležité vědět, jak zareagoval Trump, respektive jak na to reagovat bude.
Vyčerpá se jeho reakce tím, že očekává „kolosální ekonomické dohody mezi USA a Ruskem“, jak to prezentovaly agentury? Doufejme, že ne. Že mu racionalita či spíše vlastní ješitnost napoví, že takto by si vykoledoval nálepku lúzra. Lúzra, jenž se zprvu holedbal plány na ukončení války na Ukrajině, na oboustranně přijatelné příměří, ba snad i mír, ale místo toho by Putinovi odkývl jasné vítězství.
Zastavení útoků na energetiku je první krok, zní reakce na Putina a Trumpa |
Lze mluvit o příměří, ba pozdějším míru, kdyby nejmocnější muž planety zohlednil podmínku jen jedné strany? Nota bene podmínku znamenající vítězství? Kdyby ten, kdo se holedbal „uměním dealu“, tuto podmínku posvětil? Pozor, tím není řečeno, že se to stane. Je tím řečeno jen tolik, na co si dávat pozor už podle prvních informací po telefonátu.
Jak by mohl vypadat tribunál
Autor těchto řádek už x-krát napsal, že odmítá emočně vyhrocené paralely jako Putin = Hitler. Nemá rád slova jako Putler, RuSSko a podobná. Ale kdyby se měla prosadit podmínka, že k řešení konfliktu na Ukrajině povede jen úplné zastavení zahraniční pomoci Kyjevu, kdyby Rusko na žádnou podobnou podmínku přistoupit nemuselo a kdyby to vše schválil prezident USA coby cestu k příměří, míru a konci války, nešlo by v tom nevidět jistou ukázku nového mezinárodního uspořádání, o kterém se mluví (hlavně v Moskvě, ale nejenom tam).
Zelenskyj vítá zastavení útoků na energetiku, Kyjev však nadšený příliš není |
Rýsovala by se nová pravidla, která lze s malou nadsázkou shrnout asi takto. Napadený nemá právo se bránit. Pomoc napadenému je zločin, který se bude stíhat a trestat. Třeba tak, že před poválečným tribunálem – po vzoru toho norimberského, ale s žalobci z Ruska, Číny, USA či Maďarska – zasednou obžalovaní lídři Polska, Česka, Británie, Francie, Dánska, Nizozemska i dalších zemí. A jako zvláštní lahůdka se tam ocitnou Volodymyr Zelenskyj a Joe Biden. Ale protože žijeme v pokrokové době, na rozdíl od Norimberku by už šibenice nehrozily.
Člověka pak v nadsázce chtě nechtě napadne i toto. Je to jako kdyby někdo v roce 1942 řekl, že operace Barbarossa skončí jen tehdy, ustane-li zahraniční pomoc Německem napadenému Sovětskému svazu. Přestanou-li mu Spojené státy dodávat zbraně i jinou výbavu podle zákona o půjčce a pronájmu. Putin je v roli lídra tehdy napadené země a Trump v roli lídra země, jež tehdy napadenému pomáhala nejvíce. To jsou paradoxy, pane Vaněk.
Chtěli jsme přimět Ukrajinu udělat správnou věc, řekl Trump k hádce se Zelenským |
