12. dubna 2015 20:17 Lidovky.cz > Zprávy > Názory

PUTNA: Beránci a pogromy

Jehně – ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jehně – ilustrační foto. | foto: Shutterstock

I nastaly Velikonoce a Pesach. Křesťané i Židé pojedli beránka. Křesťané (či postkřesťané) až po liturgii, obvykle v reálné podobě jehněčího. Židé přímo při liturgii sederové večeře, v symbolické podobě opečené kosti.

Avšak i čeští antisemité a pravoslavní aktivisté letos o Velikonocích slavili. Vydali se do Polné, na místo vraždy Anežky Hrůzové, vyvěsit ceduli o potřebě „vyřešit židovskou otázku“. Jistě, i oni navazují na „tradice“: O Velikonocích se občas, když se lid rozvášnil pod vlivem kázání (ale kazatel přece jen říkal pár slov o židovské otázce...), konaly „slavné“ pogromy. Zdi českých synagog si to pamatují a všichni to četli přinejmenším v Jiráskových Starých pověstech českých.

Přenechme však dědice středověkých pogromářů policii, věnujíce jejich duším střelnou modlitbu. Mysleme raději na beránka. Nyní na toho doslovného, chundelatého, bečícího, jenž se v liturgii (či postliturgii) obou náboženství stává symbolem skutečností duchovních – ač proměněn, takže už není chundelatý ani bečící, ježto po třech až čtyřech hodinách pomalého pečení na rozmarýnu už nikdo nebečí.

O životních zvyklostech Ježíše Nazaretského neříká evangelium mnoho detailů. Říká však výslovně dvě věci – že byl obřezán podle Mojžíšova zákona a že jedl velikonočního beránka. To první je třeba připomínati novodobým antisemitům, kteří se prohlašují za křesťany. To druhé je třeba připomínati nadšencům pro práva zvířat. I oni se ozývají kolem Velikonoc. Již mi bylo vyslechnouti od jednoho „duchovního vůdce“, že prý byl Ježíš vegetarián. Nic proti právům zvířat. Ale dokud jsou pomlouváni, nevinně stíháni a zabíjeni lidé; dokud někteří oživují staré nenávisti a dmýchají nové, proti novým „obětním beránkům“ – dotud musí prvotní starost patřit lidem. I to je poselství Velikonoc.

Martin C. Putna

Autor

Martin C. Putnaredakce@lidovky.czČlánky

Moje dcera má dvě mámy. Mám na to právo?
Moje dcera má dvě mámy. Mám na to právo?

Jsem mámou jedné úžasné holčičky, která si žije ve svém batolecím světě a nic ji netrápí. To však bohužel nemohu úplně říct o sobě, tak jsem se rozhodla se ze svých obav a pochyb aspoň vypsat.