Na pozadí boje o miliardy Ramzan Kadyrov rozehrál nebezpečnou hru. Vůdce severokavkazského Čečenska se zapojil do střetu o ruské populární online tržiště Wildberries. Jeho majitelka a zároveň nejbohatší žena Ruska Taťjana Bakalčuková (nyní vystupuje pod rodným příjmením Kimová) se letos v létě rozhodla sloučit svou mimořádně populární značku s reklamní společností Russ, na níž má vazby miliardář a dagestánský senátor Sulejman Kerimov.
Sloučením společností Wildberries a Russ, jež má velmi kontroverzní pozadí, zároveň vyvrcholil rodinný konflikt manželů Bakalčukových. Vladislav Bakalčuk, který podle informací ruské verze časopisu Forbes měl sice jednoprocentní podíl v obchodním portálu, ale přesto fakticky určoval strategii Wildberries, si vzal na pomoc Ramzana Kadyrova.
Podle tvrzení Bakalčuka se znají s Kadyrovem a jeho lidmi delší dobu. Některé zdroje tvrdí, že dokonce čečenský vůdce dělal Wildberries takzvanou kryšu. V ruském podsvětí se tímto slovem označuje ochrana podniku, u nás známá jako výpalné. Dá se předpokládat, že Bakalčuk chtěl k nátlaku na svou manželku využít i to, že ačkoliv je etnická Korejka, narodila se v čečenské metropoli Grozném.
Fenomén s cizáckým názvem. Wildberries aneb jak „ruský Bezos v sukni“ tahá peníze ze zoufalých otců |
Každopádně na straně Taťjany Bakalčukové byl těžší kalibr. Zmíněný senátor Kerimov měl majitelku Wildberries seznámit s kancléřem Kremlu, šéfem prezidentského úřadu Antonem Vajnem. Spojení Wildberries a Russ později posvětil Vladimir Putin.
Odlišné reakce
V polovině října Kadyrov obvinil tři zákonodárce ze Severního Kavkazu, Bekchana Barachojeva z Ingušska, Sulejmana Kerimova a Rizvana Kurbanova z Dagestánu, že údajně měli osnovat jeho vraždu. Všichni zmínění politici jsou přitom zapojeni do kauzy Wildberries. „Pokud neprokážou opak, oficiálně vyhlašuji krevní mstu. Jsou na to svědci, jsou tu lidé, u kterých to objednávali, ptali se, za kolik by to udělali (zavraždili Ramzana Kadyrova, pozn. red.),“ nechal se slyšet obávaný pán Čečenska.
Ruská média uvádějí, že po Kadyrovově prohlášení se jím obvinění politici přestali objevovat v ruském parlamentu. Tahanice o tučný kus tak přerostla do situace, která může přerůst až do destabilizace celého Severního Kavkazu. „Slova Ramzana Kadyrova o krevní mstě je nutné brát vážně. Náš web Kavkazskij uzel se zeptal na celou záležitost lidí, kteří dobře znají adat (islámské zvykové právo, pozn. red.).
Všichni se shodují, že neexistuje žádný takový formát, jako je hrozba vyhlášení krevní msty. Prostě je buď krevní msta vyhlášena, nebo není. Z hlediska tradice, z hlediska zvyků, nelze vyhlásit krevní mstu z důvodu hrozby atentátu, jak to uvedl Kadyrov,“ řekl pro Lidovky.cz Grigorij Švedov, šéfredaktor webu o dění na Kavkazu Kavkazskij uzel.
Podle experta jde o velmi silný výrok, který si může dovolit pouze Ramzan Kadyrov. Zároveň má přímou souvislost se záležitostí okolo Wildberries. Švedov poukazuje na to, že na slova Kadyrova byly různé reakce. Tiskový mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov odmítl výhrůžky ruským politikům od šéfa Čečenska komentovat. V Ingušsku a Dagestánu, odkud politici pocházejí, zaujali rozdílné postoje.
Pozabíjejme rodiny útočníků z Dagestánu, ostatní to odradí, vyzývá Kadyrov |
Novinář popsal situaci na Severním Kavkazu následovně: „V Ingušsku byl například krátce zadržen imám, který veřejně kritizoval ingušskou a čečenskou vládu v souvislosti s kauzou Wildberries. To vypovídá o jistém znepokojení ingušských úřadů. Za jistý projev obav se dá považovat i varování obyvatel tajnými službami, aby nepořádali protesty proti výrokům Kadyrova a celé situaci okolo Wildberries. Od ingušského vedení současně nezazněla žádná slov na podporu politiků, kterým Kadyrov vyhrožoval.“
A dodal: „V Dagestánu vidíme mnoho prohlášení různých úředníků a dokonce i samotného gubernátora na podporu senátora Kerimova. To znamená, že úplně jiný typ reakce. Zároveň došlo i ke společenské podpoře Kerimova, byť můžeme spekulovat, jestli šlo o vděčnost za jeho dobročinnost nebo o vládou iniciovanou podporu.“
Co je krevní msta
Není to poprvé, co Ramzan Kadyrov hovoří o krevní mstě. Zkraje letošního roku ruská média uvedla, že hlava Čečenské republiky varovala, že nejbližší příbuzní teroristů nesou za ně přímou zodpovědnost. A to i životem. S podobným výrokem Kadyrov vystoupil po teroristickém útoku v Dagestánu koncem června. „Pokud existuje sebemenší podezření (z terorismu, pozn. red.), musí být potrestán rod. Musí si uvědomit, že nese plnou zodpovědnost. Je nutné pochopit, že nelze usilovat o něčí život. V takovém případě bude krevní msta,“ uvedl pán Čečenska.
Krevní msta je zvyk, který vznikl jako univerzální prostředek k ochraně cti, důstojnosti a majetku rodu. Znamená povinnost příbuzných zavražděného pomstít se vrahovi nebo jeho příbuzným. A to například, když člověk, proti kterému je vyhlášena krevní msta, zemřel přirozenou smrtí. Krevní msta nemá na Kavkazu promlčecí dobu. Existují případy, kdy pomsta přišla o sto let později. Na začátku 20. století, před příchodem k moci v Rusku bolševiků, umíralo v Dagestánu ročně zhruba šest set lidí v souvislosti s krevní mstou.
Na Severním Kavkazu je krevní msta nelegální, přesto je stále praktikována. V polovině prvního desetiletí tohoto tisíciletí v Dagestánu na krevní mstu připadalo 15 procent všech vražd. Jak podotýká Švedov, je nejčastěji používána v odlehlejších, horských oblastech.
A vysvětluje: „Ke krevní mstě je nutný prostý důvod: někdo musí být zabit. Existuje však řada detailů a dalších nuancí. Krevní mstu nelze vyhlásit ženě, nebo velmi vzdáleným příbuzným. Krevní msta musí být vyhlášena buď konkrétnímu vrahovi, nebo představiteli rodu. Musí to být blízký příbuzný v mužské linii, ale na jeho postoji k celé záležitosti také záleží.“
Kadyrov má slabost pro školačky, malé konkubíny mu rodí děti |
A Švedov ve svém vysvětlení pokračuje: „Zároveň se krevní msta se nevyhlašuje na veřejných akcích. Není to veřejná záležitost. To se děje prostřednictvím určitých lidí a prostředníků, kteří navštěvují ty lidi, vůči kterým je vyhlášena krevní msta.
Prostředník musí nejen navštívit rodinu nebo stařešinu rodu a oznámit krevní mstu, ale i doložit důkazy. To znamená, neříkají jako Kadyrov: ,Dokažte, že jste nevinní.’ Naopak ukazují důkazy, že konkrétní příbuzný je zapleten do vraždy. A tyto důkazy ospravedlňují krevní mstu.“
Ruský novinář říká, že krevní msta nemusí být výlučně spojena s vraždou, ale třeba s neúmyslnou smrtí během dopravní nehody. A také poukazuje na to, že se krevní mstě lze vyhnout smírčí procedurou. „Existuje metoda usmíření, takzvaný masliat.
Velmi často ji využívají příbuzní oběti dopravní nehody, aniž by se dočkali vyhlášení krevní msty. Snaží se tímto způsobem vyhnout krevní mstě. Pokud jde o dopravní nehodu, často je to úspěšné. Pokud bychom se podívali, jak často dochází k usmíření v souvislosti s neúmyslnou smrtí, zjistili bychom, že krevní msta není záležitostí vzdálené minulosti,“ uzavírá Grigorij Švedov.