Otázka je, jestli vůbec používat slovo reforma. Skoro bych byl opatrný. O to více bych ale tlačil na jinou věc, pro mě zcela zásadní – dekabinetizaci. Snížit vliv vlády na ekonomiku.
Jsem bytostně přesvědčen, že právě rostoucí vliv států je základem snižování výkonnosti jak EU, tak jednotlivých zemí, Česka nevyjímaje. Chuť ovlivňovat vládou vše, co se pohne, znamená jediné: vytváří se více pravidel a utrácí se více za státní aparát.
Nechceme lynčovat, ale vysvětlit se to musí, řekl Havlíček k střelbě na fakultě |
Dobře to rozebral v nedávném článku ekonom Miroslav Singer (Evropa jako ekonomický obr zakrňuje. A volby na tom nic nezmění, Seznam Zprávy). Srovnal údaje Světové banky a Mezinárodního měnového fondu z pohledu výdajů na veřejnou sféru vyspělých zemí. Zjednodušeně řečeno jde o náklad na existenci státu a jeho aparátu. Z analýzy vyplývá, že náklady zemí EU, vč. České republiky, jsou výrazně vyšší než zemí, se kterými dnes v ekonomickém klání prohráváme.
Například vůči Singapuru jsou poměrové výdaje zemí EU na provozní erár vyšší o 120 procent, vůči Spojeným státům americkým o 60 procent. A Singer přidává tvrdá data: za posledních 25 let se podíl ekonomiky EU na světové ekonomice snížil z jedné čtvrtiny na jednu šestinu. Argument rostoucí Číny a Indie bere zasvé, pokud se podíváme na výsledky USA. Tam podíl poklesl jen nepatrně, a to z 27 na 26 procent.
Budeme radikální. Pro zachování důchodového věku uděláme všechno, řekl Havlíček |
Co z toho vyplývá? Kvůli byrokratickému řízení se z EU stává nekonkurenceschopný region, a pokud členské země rychle nezatáhnou za ruční brzdu, budou se nůžky rozevírat čím dál víc.
A naše vláda? Vykřikuje o snižování počtu úředníků a utahování opasků. Zní to skvěle, až na to, že na nejvyšším úřadě se mlaská a chrochtá v nebývalé míře. Zatímco za nás Úřad vlády snížil v letech 2017–21 počty pracovníků z 673 na 484, tato vláda od té doby jejich počet zvýšila o 15 procent na více než 550. Nejde o detail vytrhnutý z kontextu. Jde o symbol. Noví ministři pro nic a jejich aparáty jsou lidem pro smích a argument, že jde o pár desítek milionů navíc, neobstojí. Kdo chce kázat vodu, nemůže se denně opíjet vodkou.
Údajně pravicová vláda ale nenechává nic náhodě a pokračuje v tažení, které vyráží dech i protřelým socialistickým plánovačům. Zakládají se nové úřady, stát kupuje v nebývalé míře energetická aktiva, zakládá developerské firmy a zvažuje obchodovat s energiemi.
Co se stane 1. července? Stavební úřady varují před chaosem i „pekelnými“ dny do startu digitalizace, čekají návaly |
A protože na to nemá, zvyšuje daně jak na běžícím pásu a nezbedným nejmenším živnostníkům bez mrknutí oka napálí takové odvody, až se protočí panenky i zavilým proletářům. A protože jsou při chuti, ohlásí megalomanské investice do jádra, vysokorychlostních tratí a do obrany, aniž by vysvětlili, kde na to vezmou potřebné biliony navíc. Na klidu nepřidá ani ministr Kupka, který už 2,5 roku slibuje, že představí vějíř finančních nástrojů, ze kterých se vše zaplatí…
A kdo by přece jen ještě pochyboval, toho vyvedou z omylu Piráti, kteří vše, co se pohne, nekompromisně zdigitalizují. Pomíjím, že jim to vůbec nejde a slavná digitalizace stavebního řízení se stává fraškou roku, ale mylná je už představa, že digitalizace z nás udělá šampiony úsporného státu. Neudělá. Tím spíše, že hlavní hmatatelný výsledek vlády je nový digitální úřad, zahrnující další stovky lidí. Digitální agentura, která bude dohlížet, jak nám ministr pro digitalizaci zkomplikoval žádosti o stavební povolení. Groteska.
