Špičky armády oslovují nejen vojáky, ale i občany. A tu číhá otázka. Generál Řehka je dobrý a věci znalý voják. Ale je stejně tak znalý zákonitostí veřejné a politické debaty?
Téma je dané v Evropě, USA i NATO. Dodává-li Západ napadené Ukrajině moderní výzbroj včetně raket a letadel, nemá Ukrajině povolit, aby ty zbraně použila i na cíle ve vnitrozemí Ruska?
Nemyslitelné? Otevírá se Overtonovo okno pro armádu |
„Je potřeba tyto restrikce zrušit,“ řekl v neděli do kamery generál Řehka. Logicky i morálně vzato má pravdu. Když Rusko jako agresor napadlo Ukrajinu, suverénní stát a člena OSN, když na její území útočí letadly i řízenými či balistickými střelami, když jimi páchá velké škody na lidských životech, zdraví i majetku, pak je „legální a legitimní, aby se Ukrajinci bránili tím, že budou útočit i na území Ruska“. Tak to řekl do kamery Řehka a logicky i morálně má zcela pravdu.
Rozčilení v Moskvě
Startují-li ruská letadla z letišť, která jsou na dostřel Kyjevu dodaných zbraní, ale Ukrajinci ty zbraně nemohou proti ruskému území použít, něco je špatně. Jedna strana konfliktu (agresor) může útočit v hloubce týlu napadené země, zatímco oběť se nemůže (nesmí) bránit stejnými prostředky a metodami.
Takže opět. Řehka upozorňuje na nepoměr, jenž se vymyká logice, racionalitě i morálce. Má prostě pravdu a dokáže to vyargumentovat. A to vůči vojákům i občanům sledujícím Otázky Václava Moravce.
Háček je ale v protiargumentu, který zní takto. Jestliže Západ povolí Ukrajině používat jeho moderní zbraně (letadla, řízené či balistické střely) proti ruskému vnitrozemí, vyvolá tím v Moskvě rozčilení, jež může přejít v neblahou eskalaci. Třeba i v použití jaderné zbraně, byť „jen“ taktické. Tento argument se bere vážně například v Německu. Nicméně Řehka je s ním rychle hotov: „Situace v Kurské oblasti ukázala některým západním lídrům, že by se neměli bát eskalace a červených linií. Rusové pořád haraší jadernými zbraněmi, ale když tam Ukrajinci vpadli a zabrali jim celý okres, tak se nic nestalo.“
Generál Allen pro Lidovky: Jaderná karta je stále ve hře. Putin nenechá trapas u Kurska bez odpovědi |
A tady se klube otázka. Přesvědčí tím Řehka naše politiky, občany, voliče, prostě veřejnost? Těžko říci. Na své straně má argument „v Kursku se nic nestalo“. Může z něj ale vyvozovat, že se nic nemůže stát jindy a jinde?
Málo přesvědčivý argument
Řehka to myslí dobře. Sám říká, že primárním úkolem armády není vyhrát válku, ale svou připraveností se postarat o to, aby k válce nedošlo. O. k., z toho čiší starý dobrý Clausewitz. Ale pro širší veřejnost je argument „to se prostě nestane“ málo přesvědčivý. Chtě nechtě připomíná britského expremiéra Borise Johnsona, jenž loni v Davosu na adresu Putina řekl: „Nehodlá použít jaderné zbraně, chápete? Je jako ten tlouštík v Dickensovi, chce nám nahnat husí kůži.“
Jasně, že vyhrává Ukrajina. Generálové v Praze diskutovali o vývoji války |
Je snad Kronika Pickwickova klubu, při vší úctě k Dickensovi, autoritou pro určování ruských ambicí? Předpokládejme, že Řehka coby náčelník generálního štábu se teď opírá o kvalitní informace. Jenže ty zase nemůže v úplnosti použít veřejně v televizi. Lidem prostě nezbývá než mu věřit, či nevěřit.
Zkusme to na příkladu. V roce 2019 přijela do Davosu Greta Thunbergová a světové lídry oslovila skrze klima: „Chci, abyste cítili paniku a strach, jak to cítím já každý den.“ Sklidila potlesk. Co kdyby dnes někdo podobně řekl: „Chci, abyste cítili paniku a strach, jak to cítím já z eskalace na Ukrajině.“ Co by na to řekl Karel Řehka? Nemá i takový názor právo na potlesk, jaký sklidila Thunbergová?
