Uvedl to v pondělí zpravodajský server Politico.eu s odvoláním na zjištění think tanku Center for the Study of Democracy (CSD) se sídlem v Sofii a helsinské neziskové organizace Center for Research on Energy and Clean Air (CREA).
Politico.eu poukazuje na to, že i když Česká republika patří mezi nejbližší spojence Ukrajiny, na nákup ruské ropy a zemního plynu utratila více než sedm miliard eur, což je zhruba pětinásobek pomoci (1,3 miliardy eur), kterou Praha poslala Kyjevu od začátku války s Ruskem. (Velmi vlivný zpravodajský server Politico.eu se sídlem v Bruselu je společným podnikem stejnojmenné americké společnosti a německého vydavatelství Axel Springer.)
Dočasná výjimka
Pozoruhodné je, že drtivou většinu ropy pro petrochemickou firmu Orlen Unipetrol, která vlastní na území České republiky rafinérie v Litvínově a v Kralupech nad Vltavou a síť benzínových pump Benzina, nakupuje polský státní koncern Orlen. Zmíněné think tanky uvedly, že ruská ropa loni byla v průměru o 21 procent levnější než ázerbájdžánská, což prý vedlo k vytvoření mimořádného zisku.
Česko končí s ruskou ropou. Rafinerie finišují s přestavbou technologie, výjimka EU na dovoz paliv vyprší letos |
Česká republika dostala od Evropské komise na dovoz ruské ropy výjimku, která měla podle připravovaných sankcí EU proti Rusku původně platit jen do roku 2024. Avšak tato možnost podle vyjádření provozně-technického ředitele provozovatele ropovodů v Česku Mero Zdeňka Dundra z léta roku 2023 bude existovat do doby, než se najde náhrada. Tu má zajistit rozšíření kapacity Transalpského ropovodu (TAL), které by mělo být dokončeno počátkem roku 2025. TAL vede z italského přístavu Terst přes Alpy a propojuje Itálii, Rakousko a Německo.
Experti CSD a CREA navíc tvrdí, že díky výjimce ze sankcí pro Českou republiku se závislost na ruské ropě v roce 2023 paradoxně zvýšila z předválečných 50 až na 60 procent. Je třeba ale dodat, že od začátku letošního roku se podařilo tento podíl dostat na dřívější úroveň. Ze zpráv, na které se Politico.eu odvolává, vyplývá, že na trhu s ropou byla nadbytečná kapacita k tomu, aby Praha mohla svoji závislost na ruském zdroji zcela ukončit.
Zklamaný Kyjev
Server Politico.eu se zajímal o to, co na zjištění CSD A CREA říkají Ukrajinci. „Jsme zklamaní z toho, že spřátelené země stále neodmítají ruské zdroje energie,“ prohlásil Vladyslav Vlasjuk, ukrajinský komisař pro protiruské sankce. Dodal, že výjimka by neměla mít za cíl zvýšit závislost na ruské ropě, ale poskytnout čas na zajištění alternativních tras. Pak si Vlasjuk položil řečnickou otázku, zda „výjimka ze sankcí náhodou nezabila původní záměr“.
Ruská ropa do Česka teče dál, stopka přijde až příští rok. Unipetrol už má náhradu: vylepšuje „západní“ ropovod |
„Dodržujeme všechny domácí i mezinárodní zákony a regulace,“ sdělil serveru Politico.eu mluvčí společnosti Orlen Unipetrol. „Pracujeme na řadě kroků, které povedou k ukončení závislosti na ruské ropě. Až 90 procent ropy, které v současnosti zpracovávají rafinérie skupiny Orlen Group, už pochází z oblastí mimo území Ruska,“ dodal. Luke Wickenden, který v think tanku CREA má na starosti energetické vztahy mezi Evropskou unií a Ruskem, přesto tvrdí, že Orlen odvádí do ruské státní kasy zhruba 50 milionů eur měsíčně.
Redaktor serveru Politico.eu se dotazem obrátil i na české ministerstvo průmyslu a obchodu, jehož mluvčí zdůraznil, že Česká republika se snaží ukončit závislost na ruské ropě co nejdříve, jakmile to technicky bude možné. „Je důležité dodat, že ruskou ropu dováží soukromá společnost Orlen Unipetrol. Česká vláda nemá přímou kontrolu nad obchodními rozhodnutími soukromé společnost,“ zdůraznil mluvčí MPO. Otázka však je, zda je možné hovořit o soukromém podniku, když jej vlastní polským státem ovládaná společnost.
