Že se údaje Českého statistického úřadu mírně rozcházejí s vládními, je kvůli uplatňované odlišné metodice běžné. Ovšem aby se lišily o takřka 60 miliard, to je mimořádné a nebývalé.
Přitom je to vskutku o tolik. Vždyť začátkem tohoto roku ministerstvo financí zveřejnilo údaj ke schodku státního rozpočtu v loňském roce. Činil necelých 289 miliard. Když se ale nyní podíváme na stránky ČSÚ, skví se u položky „deficit ústředních vládních institucí“ v roce 2023 cifra takřka 347 miliard korun. Tedy částka přibližně o 58 miliard vyšší. A také částka, která je ve stejné časové řadě ČSÚ o zhruba dvě miliardy vyšší než schodek Babišovy vlády z covidového roku 2020.
Před volbami v příštím roce budou současné vládní strany jistě hrát kartu ozdravení veřejných financí. Musí si ale připravit opravdu kvalitní protiargumenty, jakmile kdokoli poukáže na těžko rozporovatelná čísla českých i unijních statistiků. Fialových 347 miliard je prostě více než Babišových (necelých) 345, to se bude těžko vyvracet.
Schodek 181,7 miliardy. Ministerstvo zveřejnilo hospodaření za tři čtvrtletí |
Kde se takřka 60 miliard schodku navíc vzalo? Rozdíl je kromě metodických odlišností, které však existovaly i v době minulých vlád, dán dvěma klíčovými důvody. Ty se vlastně dosti specificky vážou ke způsobu hospodaření výhradně současné vlády.
Zaprvé, Eurostat letos v dubnu ministerstvu financí odmítl jako příjem uznat zhruba 29 miliard z dividendy ČEZ, kterou si ovšem ministerstvo do příjmů započetlo celou, tedy v objemu 54 miliard. První oprava.
A zadruhé, Eurostat do deficitu započítal, a to je druhá zásadní oprava, i hospodaření mimorozpočtových, avšak stále i tak státních fondů, včetně části deficitu Státního fondu dopravní infrastruktury v objemu zhruba 20 miliard. Tento dluh ministerstvo vyvedlo mimo rozpočet, za což je kritizuje i Národní rozpočtová rada. Podle ní dokonce nelze loňský ministerstvem deklarovaný výsledek rozpočtu kvůli tomuto vyvedení – tedy výraznému optickému snížení jeho schodku – srovnávat s těmi z let před rokem 2023.
