Necháváme neustále zvednuté záchodové prkénko. Špinavé prádlo odhazujeme všude, jen ne do koše k tomu určeného. Na vaše dlouhé a složité otázky odpovídáme jen „Nevím.“ nebo dokonce „Hm.“. Nosíme pořád stejnou mikinu deset let, ačkoliv už je vybledlá, otrhaná a vytahaná.
Nepamatujeme si důležitá data. Narozeniny, výročí svatby a další zásadní dny jdou úplně mimo nás. Když dostaneme rýmu, jsme na umření. Řeč je samozřejmě o mužích. Nedá se s námi žít, ale bez nás taky … No, v některých případech se samičky bez samců obejít dokážou.
Příklad takového tvora je roztoč ze skupiny pancířníků Platynothrus peltifer. Samečci tohoto členovce buďto neexistují nebo jsou extrémně vzácní. Jejich samičky si přesto poradí. Zvládají to už posledních dvacet milionů let. Vyšlo to v důkladném průzkumu jejich genomu. Realizovala ho skupina vědců vedená Hüsnou Öztoprakovou z Kolínské univerzity.
Šetření materiálem
Z neoplodněných vajíček nakladených samičkami P. peltifer se rodí další samičky, které pak kladou další neoplodněná vajíčka a tak pořád dál. U jiných živočichů obvyklou asistenci ze strany samců zcela vynechávají. Biologové tomuto systému říkají parthenogeneze. Je rychlý a efektivní. Samičky neplýtvají materiálem na produkci samců, kteří nekladou vajíčka. Nemusí se zdržovat ani námluvami.
Káva snižuje pravděpodobnost úmrtí o 16 procent. Záleží ale, kdy ji pijete |
Parthenogeneze má však i jednu velkou nevýhodu. Dcery jsou klony své matky. Jejich DNA je úplně stejná. Znamená to evoluční stagnaci.
Pokud se v přírodě vyskytuje, bývá to v kombinaci s občasným pohlavním rozmnožováním. Během něj totiž vznikají nové genetické kombinace. Příklad běžných tvorů přepínajících mezi dvěma způsoby rozmnožování jsou třeba mšice.
Samičky P. peltifer se však samečků zcela zbavily. Jak se vyhnou zaostávání? Podle Öztoprakové a spol. jim pomohlo základní uspořádání jejich dědičné informace. Podobně jako lidé mají všechny své geny ve dvou sadách. První z nich si chrání jako oko v hlavě. Druhou naopak používají pro experimenty.
Genetické zálohování
V pokusné sadě si samička P. peltifer může dovolit rychlejší tempo mutací, čili náhodných změn v genetickém kódu. Pokud dopadnou špatně, má zálohu. Vědci našli i rozdíly v činnosti tzv. skákajících genů. Jsou to úseky genetického kódu, které se v genomu náhodně kopírují z místa na místo. Asi jako kdybyste mohli v knize zpřeházet kapitoly, takže by pak příběh dopadl jinak, než měl spisovatel v úmyslu.
Otrokáři ošidili Řím na daních. Protokol z jejich výslechu má 133 řádků |
Další zdroj rozmanitosti jsou geny vypůjčené od jiných organizmů. V dědičné informaci P. Peltifer jsou jich asi dvě procenta. Pocházejí od virů, bakterií, hub nebo rostlin.
Je to jako když se dáma rozhodne nečekat, až jí muž smontuje skříň. Zavolá kamarádku, najde návod na YouTube a hotovo. Plyne z toho jednoduché poučení. Samci jsou nahraditelní. Stačí trocha tvořivého myšlení a dá se bez nich přežít.
