UHRYGabriel Sedlák vás v rubrice Uhry zve nejen do regionů, jež kdysi tvořily Uhersko, které je společným dědictvím zejména Maďarů, Slováků, Němců a Židů, ale i do širšího okolí. A v neposlední řadě se věnuje i uhrům s malým „u“, tedy různým chybám na kráse tamních společností. |
Diana Šošoacaová je asi pěkné kvítko. Právnička a antivaxerská aktivistka, která letos vyměnila senátorké křeslo za europoslanecké, by svými nestandardními názory jistě dokázala oživit volební klání před volbami rumunské hlavy státu, jejichž první kolo se uskuteční 24. listopadu. Ale nestane se tak. Tamní konstituční tribunál ji vystavil stopku za její proruská stanoviska a postoje proti Evropské unii a NATO.
V Rumunsku má právo kandidovat na prezidenta každý trestně bezúhonný občan starší 35 let. Ústavní soud však s odkazem na veřejně prezentované postoje Šošoacaové argumentoval, že politička není v případě zvolení schopna dodržet prezidentský slib, že bude respektovat ústavu a chránit demokracii. Pro usnesení hlasovala v devítičlenném ústavním soudu nejtěsnější většina pěti soudců, dva byli proti a další dva se zdrželi.
Operace Šimečka se zdařila. Ale lídr opozice, kterého Fico vyhodil oknem, se může vrátit hlavním vchodem |
Vůdkyně malé ultranacionalistické a euroskeptické opoziční strany SOS Rumunsko by ve volbách kartami moc nezamíchala, její partaj získala v červnových eurovolbách dva mandáty díky zisku pouhých 5,03 procenta hlasů. O prezidentské křeslo, v němž po deseti letech končí Klaus Iohannis, se utkají těžké váhy. S nějvětší pravděpodobností bývalý rumunský ministr zahraničí a exnáměstek generálního tajemníka NATO Mircea Geoana a sociálnědemokratický premiér Marcel Ciolacu. Přesto Šošoacaová neměla být ze soutěže vyškrtnuta.
Plán na anexi ukrajinských regionů
Nebudeme celou věc zlehčovat konstatováním, že v politice se toho „nažvaní“ hodně, zejména v kampani. Zdá se, že názory europoslankyně Šošoacaové mají větší potenciál zneklidňovat rumunskou veřejnost než výkřiky typu „zdvojnásobíme důchody“ nebo „vláda ožebračuje občany“.
Rumunská politička volá po vystoupení země z EU a po invazi ruských vojsk na Ukrajinu se v březnu 2022 setkala spolu s několika dalšími zákonodárci s ruským velvyslancem v Bukurešti a diskutovali s ním o možné neutralitě Rumunska. O rok později vyrukovala s plánem na anexi několika ukrajinských regionů s argumentem, že jde o rumunská historická teritoria. Za tuto aktivitu si Šošoacaová jako hrozba pro ukrajinskou národní bezpečnost vysloužila ze strany Kyjeva sankce. A vedle proruských nechybí v její výbavě ani antisemitská vystoupení.
Má Evropa přestat vyplácet dávky ukrajinským uprchlíkům v branném věku? Voják by měl vědět, za co umírá |
Na dálku to působí dosti bizarně, chvílemi až úsměvně. Zblízka to ale opravdu může vypadat jako hrozba. Přesto i někteří politici přímo v Rumunsku, napříč politickým spektrem, vyjádřili obavy, že odebrání jejího práva kandidovat ve volbách porušuje principy právního státu a vytváří nebezpečný precedens do budoucna. Debata tak trochu připomíná situaci u našich sousedů a tamní snahu zakázat Alternativu pro Německo.
Voliče umlčet nelze
Škrtnutí jedné položky na seznamu je tak snadné. Ale stačí si představit, co by následovalo po zákazu komunistů u nás. Možná bychom pak sice neviděli na balkóně lánského zámku soudruha Grebeníčka, o to větší podporu by ale získala jiná, třeba i nově vzniklá partaj, za kterou by utekli sirotci-voliči komunistů.
Voliče ani našich komunistů či jiného okraje, ani rumunskou europoslankyni Šošoacaovou stát nikdy neumlčí, nechce-li šlapat po jejich právech. Většinové společnosti nezbývá než strpět, že jsou zde i lidé s řekněme méně standardními názory a čím méně je stát bude zahánět do kouta, tím dříve můžou ze scény zmizet. (Anebo taky ne. Kolikrát už se v historii stalo, že pravdu měl většinou vysmívaný jedinec.) A i kdyby se nepohodlná rumunská politička prezidentkou nakrásně stala, tamní demokracie zná způsob, jak ji od moci odstavit.
David Rath si možná nezaslouží srovnání s proruskou europoslankyní, krabice od vína plná peněz je ve srovnání s anexí Severní Bukoviny přece jen delikt okresního formátu. Ale jako ilustrace nám dobře poslouží. Šošoacaová je trestně bezúhonná, a přesto ji soud zakázal účast ve volbách. Stejných pět procent jako Rumunka v jarních eurovolbách získal bývalý český hejtman, byť tenkrát ještě jen nepravomocně odsouzený za korupci, v senátních volbách roku 2018. Nechtějme vidět, jak absurdně by mohla jeho podpora narůst, pokud by mu český stát kandidaturu na Litoměřicku zakázal.