Mezi světovými válkami byla oblast kolem Ladožského jezera součástí Finska. Takzvaná Ladožská Karélie se však po sovětském přepadu Helsinek stala součástí výkupného, které si Stalin na jaře 1940 vymínil za uzavření příměří. Moskva ho potřebuje pro případ finského útoku na Leningrad (dnešní Petrohrad), zněla diktátorova argumentace. Jako by čtyřmilionovému Finsku nic tak neleželo na srdci jako přepadnout svého dvousetmilionového souseda...
Naftová brána nářků se zavírá. K nářku může přivést české řidiče, vládu i daňové poplatníky |
Buď jak buď, region už Rusku zůstal. Dnes je známý jako centrum turistického ruchu – přesněji býval. Zdejší rovinatá krajina posetá jezery a malými ostrovy lákala každoročně zejména turisty z Petrohradu, odkud je to sem jen něco málo přes dvě stě kilometrů – na ruské poměry co by kamenem dohodil. Od léta 2025, kdy se v zemi začal projevovat nedostatek benzínu, ale tato návštěvnost prudce poklesla – podle norského serveru Barents Observer až o 40 procent.
Vzhledem k tomu, že jezernatý region bez rozvinuté infrastruktury je ve velkém závislý na lodní dopravě, náhlý výpadek je téměř likvidační. Drtivá většina motorových člunů totiž dosud používá benzín, pohon na naftu či elektřinu je ojedinělou vzácností.
Postižený je každý třetí Rus
Ruské úřady se situaci snaží řešit tvrdými restrikcemi na nákup paliva, a to i u klíčových služeb. V některých městech regionu nedostávají ani záchranáři víc než třicet litrů benzínu na jedno natankování. To už vedlo k nejedné krizi, například když se místním rybářům nedaleko městečka Lachděnpochja rozbila loď uprostřed jezera. Aby je vyprostili, záchranáři museli vysát benzín z nedaleko stojícího auta. Úřady slíbily, že situaci napraví, ale když se o čtyři dny později ztratilo na jezeře 18 turistů i s dětmi, celý proces se opakoval.
Exkurze do minulosti. Rusko zažívá podobnou benzínovou krizi jako před rozpadem SSSR |
„Moje kamarádka žije u Ladožského jezera. Má dva motorové čluny, vozí turisty na Valaam (ostrov, na kterém se nachází slavný klášter a kam každoročně jezdí turisté i poutníci – pozn. red.) a pořádá výlety mezi útesy. Teď je ale nemůže natankovat. Má štěstí, když se jí podaří sehnat jeden nebo dva kanystry benzínu, ale většinu času jsou lodě mimo provoz. Koupila je na úvěr, který se musí každý měsíc splácet. Dva kapitáni, kterým teď nemůže vyplácet mzdy, ji opustí,“ popisuje bezvýchodnou situaci místní Rus Vladimir pro server Barents Observer.
Podle britského listu Financial Times postihuje ruská palivová krize až 50 milionů lidí, tedy 35 procent populace. Její hlavní příčinou jsou zničené ropné rafinerie, které utrpěly v ukrajinských náletech na ruskou infrastrukturu. Většina těchto náletů byla provedena v odvetě za ruské útoky na ukrajinské elektrárny a plynárny. Podle expertů nelze jednoznačně říct, jak dlouho krize potrvá. Prozatím ale ruské úřady povolily prodej méně kvalitního benzínu s vysokými příměsemi síry, a to až do 1. července 2027.
