Současné hrozby Kremlu, že použije jaderné zbraně, jsou důsledkem situace v Rusku

Komentář   12:00
Ruský prezident Vladimir Putin na kongresu Jednotného Ruska. (28. června 2026)

Ruský prezident Vladimir Putin na kongresu Jednotného Ruska. (28. června 2026) | foto: Reuters

Čas od času se můžeme dočíst zprávy z Kremlu, že některý z jeho činovníků horoval pro jaderný úder na Ukrajinu. Vyhrožoval tu více, tu méně významný poslanec Státní Dumy či Rady federace. Vedle toho se šířily „zaručené“ zprávy, že se pro jaderný útok vyslovil třeba ministr zahraničí Sergej Lavrov. Tyto vyhrůžky však ukazují spíš na současné problémy Kremlu na bojišti i na domácí scéně než na sílu.

Putin pod tlakem

Nejde o první hrozby použitím jaderné zbraně. Objevují se prakticky vždy, když se Rusku na bojišti nedaří, jak by si vedení představovalo. Postup ruské armády je minimální, pokud nějaký, což prozradil i Vladimir Putin v rozhovoru s ruským propagandistou Pavlem Zarubinem. Jako důkaz úspěchů zmínil ovládnutí jedné ulice v městečku, v němž před válkou žilo sedm tisíc obyvatel. I to, že je ruská armáda pět kilometrů od západního okraje Kupjansku, jehož dobytí však oznámila už před sedmi měsíci.

Není úplně jasné, jestli si spletl města, nebo má, mírně řečeno, nepřesné informace. Ani jedno ale nepřesvědčuje o jeho obeznámenosti se situací na bojišti. Jako demonstrace úspěšnosti ruské armády rozhovor svůj cíl nesplnil. Přitom měl být pravděpodobně odpovědí na pochyby o Putinově mentální kondici a schopnosti rozhodovat, nicméně spíše ukázal jeho limity.

Blbá nálada v Moskvě. Průzkum odhalil působení války na obyvatele ruské metropole

Putin je už delší dobu pod tlakem různých skupin, které požadují razantnější jednání ve válce s Ukrajinou. Novinkou posledních týdnů především je, že se kritika stále více obrací nikoli proti vojenskému vedení jako doposud, ale proti samotnému Putinovi. Lze však slyšet i hlasy zpochybňující válku. To, co televizní propaganda líčila jako jednoduchou akci pro druhou nejsilnější armádu na světě, se ukázalo jako dlouhá válka vyčerpávající ruské zdroje, což se stále více projevuje v běžném životě.

Ke klidu ruského vedení nepřispívají ani ukrajinské útoky na ropná zařízení, zejména na rafinerie. Z ekonomického hlediska jsou jejich dopady omezené, ale problémem ropy je, že jde o vysoce politickou komoditu. Fronty Rusů čekajících na benzín za dostupnou cenu, příděly (nejnověji v Omské oblasti prodej podle koncového čísla na značkách) a další omezení lze jen obtížně zakrýt.

Dopad voleb do Státní dumy

Putinův argumentační pokus ohledně strategických zásob během další schůzky k energetice příliš nepřesvědčil. Fronty se tvoří nadále, navíc, i kdyby bylo tvrzení pravdivé, zásoby sice možná Rusko nějaké má, ale experti se shodují, že nejsou ani zdaleka takové, jaké Putin udával. Spíše šlo o snahu uklidnit situaci.

Ani Buddha s benzínem nepomůže. Ruský region na Sibiři je téměř na suchu

Proti této argumentaci ale působil jiný Putinův výrok, že dodatečné dodávky ropy přinese efektivnější obrana proti dronům. Tím poprvé přiznal, že ukrajinské útoky působí Rusku větší škody, než doposud udávali. V jiné části rozhovoru pak Putin mluvil o tom, že ruské rafinerie jedou na plný výkon, ale že tento výkon bude nutné ještě zvýšit.

Pro Putina a jeho režim je situace nepříjemná už jen proto, že se v září mají konat volby do Státní dumy. I když se dají očekávat různé machinace, stále nad nimi nelze mávnout rukou. Ostatně, Jednotné Rusko představilo pětici, která tuto stranu povede do těchto voleb. Patří do ní, kromě jiných i již zmíněný Sergej Lavrov, zatímco Dmitrij Medveděv se mezi vyvolené nevešel. Strana se v těchto volbách ani netají tím, že jejím jediným programem je podpora Vladimira Putina.

Jenže s tím, jak se válka vyvíjí ne právě ideálně a Rusko jako úspěchy oznamuje dobytí ulic, může tato provázanost přinést více problémů než pozitivních zpráv. I z toho důvodu by Putin potřeboval něco, co situaci na bojišti zvrátí a přinese mu popularitu. Ta je sice stále relativně vysoká, ale její klesající tendence si nelze nevšimnout.

Ztráta perspektivy

Současné hrozby použitím jaderných zbraní jsou důsledkem situace v Rusku, jež dlouhá válka vyčerpává, což je vidět i v oblastech, které byly doposud imunní vůči problémům či dokonce z války těžily. Konflikt polyká stále větší částky, což zvyšuje deficit státního rozpočtu i rozpočtů regionálních.

Rusko je v nejhorší situaci za posledních 80 let, nebral si servítky propagandista

To by samo o sobě občany zase tolik netrápilo, pokud by se federální i regionální představitelé nesnažili tyto deficity zmenšovat úsporami. Omezení zasáhla i investiční programy, seškrtání platů učitelů a zdravotníků na základní plat. Zvýšení daní ještě více omezilo investiční možnosti ruských firem, což se projevuje na ekonomickém růstu.

Na tom celém je daleko nejdůležitější, že došlo ke ztrátě perspektivy. Lidé přestali věřit, že se situace zlepší, že jen stačí chvíli počkat. Putinovi by se hodilo cokoli, co by situaci na bojišti zvrátilo, a válku co nejrychleji ukončilo. A když vojensky ani politicky na průlom nemá, zkouší to alespoň hrozbami. Ale čím je hrozeb více, tím víc jejich účinek klesá.

Vstoupit do diskuse (19 příspěvků)
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.