Zažil to každý, kdo cestoval po severu Polska v blízkosti hranice s ruskou Kaliningradskou oblastí. Navigace se najednou zblázní a žene řidiče úplně jinam, než má. Místní si už na tento jev zvykli a znají ho i piloti letadel, kteří v těchto místech létají. Ale nejen tady, GPS se chová jako pomatené i na frekventované trase vedoucí severně od tureckého pobřeží, kudy létá většina linek směřující do Asie. Problémy s GPS zaznamenal v blízkosti Kaliningradu i letoun se španělskou ministryní obrany Margaritou Roblesovou, která zrovna letěla navštívit své jednotky rozmístěné v Litvě.
Posádka si ale se vzniklou situací snad poradila a Roblesová přistála na základně v Šiauliai, kde má Španělsko kontingent 150 vojáků s osmi stíhačkami Eurofighter. Jejich úkolem je takzvaný air policing – tedy střežení vzdušného prostoru spočívající především v navázání kontaktu s letadly, která nekomunikují.
V této souvislosti vyzvala litevská ministryně obrany Dovilė Šakalienėová k přechodu od konceptu air policingu na koncept protivzdušné obrany. „Severovýchodní hranice NATO jsou testovány a my to musíme brát vážně. Turecko šlo před 10 lety příkladem a to je něco, nad čím je třeba se zamyslet,“ napsala Šakalienėová v příspěvku na síti Instagram.
Nezodpovědné, reaguje Kreml na varování Západu o sestřelování ruských letadel |
To, co vidíme v poslední době, skutečně vyvolává obavy. Státy sousedící s Ruskem, Běloruskem či Ukrajinou zaznamenaly hned několik narušení vzdušného prostoru. Asi nejznámější je incident z 19. září, kdy tři ruská letadla MiG-31 letěla 12 minut ve vzdušném prostoru Estonska. Dosud pak rezonuje případ se dvěma desítkami dronů, které zaletěly až do Polska. Například ale Norsko registruje letos takové případy tři – 25. dubna a 18. srpna v oblasti Barentsova moře a 24. července v nejsevernější arktické oblasti Finnmark.
„Nemůžeme určit, zda šlo o úmysl, nebo to bylo způsobeno navigačními chybami,“ řekl premiér Jonas Gahr Støre. Jenže navigační přístroje jsou dnes poměrně hodně přesné a navíc se tyto věci v minulosti v Norsku nestávaly. S narušením svého prostoru ruskými letadly se potýkaly také Finsko, Lotyšsko, Litva a Rumunsko, které se rovněž stává cílovou destinací ruských dronů.
Turecká ruleta
Šakalienėová má ve svém komentáři na mysli precedens z 25. listopadu 2015, kdy turecké letadlo F-16 sestřelilo ruský bombardér Su-24M bombardující cíle v Sýrii. Suchoj se dle Ankary nacházel 17 vteřin v tureckém prostoru v hloubce asi dva kilometry, přičemž byl v průběhu pěti minut před tím několikrát varován, aby změnil kurs. Ruské ministerstvo obrany tuto verzi zpochybňovalo s tím, že letadlo se nacházelo zhruba kilometr nad Sýrií a bylo sestřeleno neoprávněně.
NATO zvyšuje ostražitost, kvůli ruským dronům pošle na Baltské moře fregatu |
Oba členové posádky se katapultovali, ale pilot byl zasažen střelbou syrských rebelů, když se snášel k zemi. Při záchranné akci pak zahynul jeden z členů týmu. Zajímavé byly i další dopady. Hned v létě 2016 však turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan otočil a snažil se před ruským protějškem kleknout na kolena, aby mu sestřelené letadlo odpustil. Po pokusu o vojenský převrat v červenci 2016, z něhož Erdoğan vinil armádní špičky, dokonce byli oba piloti podílející se na sestřelu zatčeni a obviněni z komplotu.
Nelze však najít souvislost mezi incidentem a zatčením pilotů, stejně jako šlo o rozhodnutí na národní úrovni. Bylo to však první sestřelení ruského (nebo sovětského letadla) členskou zemí NATO od konce korejské války v roce 1953. A faktem je, že ruská letadla si od té doby dávala dobrý pozor, aby si o turecký prostor ani neškrtla.
Dilema, zda sestřelovat, či nikoliv, teď řeší i NATO v souvislosti s provokacemi na své východní hranici. A poprvé od nejžhavější fáze studené války rakety, letadla a nově i drony opět létají a střílejí, byť hlavně na Ukrajinu, ale také na Polsko.
Budeme se bránit všemi prostředky, varuje NATO Rusy před dalšími provokacemi |
„Chci, aby to bylo jasné. Létající objekty, které naruší náš vzdušný prostor a přeletí nad Polskem, bez diskuse sestřelíme,“ prohlásil polský premiér Donald Tusk. Jeho rezolutní postoj ale mírní další aspekty. V případě, kdy situace nebude jasná, bude podle něj nutné postupovat velmi opatrně. „Musíte si to dvakrát rozmyslet, než se rozhodnete pro akci, která by mohla spustit akutní fázi konfliktu,“ říká.
Pak je také třeba mít stoprocentní jistotu, že spojenci v NATO budou reagovat stejně. Tento bod je asi nejcitlivější, protože pokud se v případě eskalace konfliktu za Polsko jednoznačně nepostaví ostatní spojenci, může Rusko vycítit slabé místo. To by potom mohlo vést k dalšímu nátlaku namířenému přímo na Polsko a země Pobaltí, v konečném důsledku pak až k oslabení Severoatlantické aliance jako celku.
Jsme ve „válečné hře“
Třeba estonský případ je sporný z toho hlediska, že ruská letadla narušila prostor jen do hloubky několika kilometrů, přestože v něm letěla dlouhých 12 minut. Při sestřelení by přišla ruská strana s tvrzením, že se žádné narušení estonského prostoru nekonalo. Vše by se pak dostalo do roviny vzájemného sporu, který by u veřejnosti a spojenců vyzněl jako tahanice o to, kdo má vlastně pravdu, než jako oprávněný a rezolutní zákrok vůči narušiteli.
Na druhou stranu se mezi odborníky mluví o tom, že ruské manévry s narušováním hranice je jeden velký test se spektrem cílů. „Testovali naše i alianční systémy včasné reakce. Za pomoci agenturní sítě a odposlechů se snažili zjistit, jak pružný je náš systém předávání informací a rozhodování,“ řekl týdeníku Polityka bývalý inspektor polských vzdušných sil Tomasz Drewniak. Podle něj zkoušeli rovněž, co udělá takový nálet se společností ohledně paniky a důvěry ve vládní struktury. „Byl to taky vzkaz Západu. Polsko je děravé jako síto, může to doletět i k vám,“ dodává Drewniak.
Ruské drony po průniku do Polska mířily ke strategické základně NATO |
Tak jako Rusko vzkazuje svými útoky svá poselství Západu, lze postupovat i naopak. Rezolutní postoj prezentovali podle zdrojů agentury Bloomberg vyslanci Británie, Francie a Německa na schůzce v Moskvě, kde varovali před připraveností sestřelit letouny, které naruší vzdušný prostor zemí NATO. Podobně se vyjádřil i americký prezident Donald Trump či český Petr Pavel.
Nezapomeňme také, že jde stále o vojenské stroje a vojenské cíle, kde posádky, pokud jsou, tvoří takzvaní kombatanti. V rámci „válečné hry“, do níž nepovolený přelet vojenského letadla nebo dronu spadá, je tak sestřel možný. Nebo tedy alespoň by neměl být válečným zločinem, za nějž by mohl být považován, pokud by šlo o civilisty.
Vzkaz našemu (zatím ještě potenciálnímu) nepříteli by měl být jasný, a je třeba tak rezolutní krok jako sestřel zvážit se všemi okolnostmi. Především ale je třeba postupovat razantně. I za tu cenu, že to povede k napjatým reakcím, výhružkám a problémům, které se ale ve vzájemné jednotě dají ustát.
