Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Tajné fondy na válku Putin nejspíš nemá. Ale i když se kasičky vyprazdňují, stále má z čeho čerpat

  17:30
V souvislosti se sankcemi se mluvilo kromě jiného o tom, že by měly Rusku výrazně podvázat možnosti financování války proti Ukrajině. Jenže ani po třech letech se nezdá, že by Putinovi zásadně peníze docházely. Rusko deklaruje navyšování rozpočtu na „obranu“, ruští představitelé prezentují fantastická čísla nových rekrutů, nově vyrobených tanků atd.
Vladimir Putin.

Vladimir Putin. | foto: Profimedia.cz

Ruský rozpočet na válku proti Ukrajině pro rok 2025 byl schválen s výdaji ve výši 13 bilionů rublů. Jak se ruští představitelé snažili zdůrazňovat, šlo o 30% nárůst oproti roku 2024. Rusku jako by finance vůbec nemohly dojít. Skutečnost je přitom o něco složitější. Rusku peníze ubývají, ale ani zdaleka ne tak rychle, jak by se mohlo z některých optimistických scénářů publikovaných v novinách zdát.

Všechny odhady a výroky ruských představitelů je nutné brát s velkou rezervou. Poslední údaj, tedy srovnání s rokem 2024, porovnával plány na oba roky. To, že výdaje během roku 2024 vzrostly, a to výrazně, stejně jako schodek rozpočtu, už nezohledňovaly. Stejně jako v případě nafukovaných počtů vyrobených tanků, jedná se daleko více o snahu ukazovat sílu než o reálný stav.

Ruským boháčům čínská vozidla nevoní. Do země se pašují luxusní auta i z Evropské unie

I z poslední analytické zprávy Centrální banky Ruska je zřejmé, že peněz není nazbyt a že výdaje na zbrojení mají na ruskou ekonomiku zhoubný vliv. Ostatně, i samotné jmenování Andreje Belousova ministrem obrany mělo za cíl především snížit a racionalizovat výdaje na válku. Ale ani přes korupční kauzy poslední doby se nezdá, že by se situace nějak dramaticky zlepšila.

Na důchodcích se ušetří nejvíc

Ani ruský rozpočet nemá zdrojů na financování jak války, tak i zajištění blahobytu svých občanů, dost. V současné době dostává přednost válka, přičemž nejvíce jsou na ní bité skupiny obyvatel, které se mohou nejméně bránit. Ruské důchody jsou dlouhodobě na extrémně nízké úrovni. Dosahují jen jedné čtvrtiny průměrných mezd v ekonomice, zhruba 23 tisíc rublů. Ani zvýšení o deset procent situaci nijak nezlepší. Mzdy mezitím totiž vzrostly o dvacet procent, ceny v obchodech o zhruba to samé. Na důchodcích, jichž je v Rusku 41 milionů, stát ušetří nejvíce. A jejich situace se nezlepšuje, ale právě naopak.

POJAR: Proč chce Trump Grónsko a Panamu? V čem je jeho uvažování předvídatelné a proč by cla mohla i klesnout

Přiškrcení se dočkalo také školství, regionální transfery, dokonce i zranění z války proti Ukrajině se začala diferencovat, což má kromě jiného přinést úspory. Rezervy se tak hledají, kde se dá. Jako první jsou pak na řadě investice, které se buď omezují, nebo dokonce odkládají na lepší časy. Týká se to i takových investic, jako je rychlodráha Moskva-Petrohrad či rozvoj železniční sítě na Sibiři.

Část financování války přinesou i opatření v novém roce, jako je zavedení daňové progrese či zvýšení daní ze zisku právnických osob. Nezůstává ale jen u těchto příjmů. Kreativita je daleko větší, takže růst zaznamenají třeba i takové položky, jako jsou pokuty za různé přestupky. Ale samozřejmě největší otázkou budou příjmy z ropy a zemního plynu, které v minulém roce přesáhly 10 bilionů rublů (a pravděpodobně více, protože další příjmy generoval například chemický průmysl, který je na ropě přímo závislý). Rusko těžilo z vysokých cen surovin, zatímco objemy vývozu, hlavně u ropy, stagnují či dokonce klesají.

Dodatečné příjmy

Nejde ale jen o peníze, které jdou ze státního rozpočtu. Putin po invazi dovolil ruským firmám ponechávat část utržených peněz na účtech v zahraničí. Tím zmírnil původní opatření, které ruské firmy zavazovalo k převádění všech výnosů na rubly. Opatření, vedle kurzových důvodů, zjednodušovalo i nákupy zahraničních komponent ruskými firmami. I to může být jedním ze způsobů, jak se zboží západní výroby, včetně citlivých technologií, dostává do Ruska.

Kyjev v mlýnu Putina a Trumpa. Získá Zelenskyj zásadní podporu USA za vzácné zeminy?

Ani to ale není jediný zdroj dodatečných příjmů. Už v minulosti se nechával Putin slyšet, že Rosněftěgaz, holding, který soustředí akcie Gazpromu, Rosněfti a RAO JES, tedy hlavních energetických firem, představuje zvláštní fond, který je mu k dispozici. Ale ani tyto firmy už nemohou sloužit jako kasička na horší časy – Gazprom se v roce 2023 dostal do rekordní ztráty, v roce 2024 se sice jeho výsledky zlepšily a pravděpodobně dosáhne zisku. Ale problémy budou pro změnu v ropné oblasti, kde sankce proti stínové flotile, pokud Trumpova administrativa nesáhne k podstatnému omezení jejich kontroly, mohou výrazně omezit výnosy z jejího prodeje.

Vzhledem k tomu, že příjmy z ropy a zemního plynu se dělí zhruba v poměru tři ku jedné, je propad v ropné oblasti ještě citelnější než v plynárenství. Nicméně ani pak není prostor pro „dobrovolné platby“, jako se to stalo v minulosti, ještě zcela uzavřený.

Vladimir Putin nejspíše nemá nějaké zázračné tajné fondy, které by mu umožňovaly financovat, na co si vzpomene. Snaha šetřit, kde se dá a kde nehrozí riziko nějakých sociálních nepokojů, a zároveň hledat, kde se dají vybrat další peníze, ukazují na omezené zdroje. Ale zatím ani zdaleka nejde o nějakou krizi. I přes vyčerpání velké části Fondu národního bohatství mu zbývá stále dost prostředků, stejně jako míst, kam pro ně sáhnout, ať už do daní či jiných plateb.