V polovině dubna vydala Ruská federace varování pro arktickou mořeplavbu. Někdy mezi 23. a 30. dubnem prý budou do Barentsova moře dopadat trosky – přesněji odhozené aerodynamické kryty – z jimi vyslané kosmické rakety Sojuz 2. Jedno kritické místo mělo být v norském souostroví Špicberky, konkrétně v jeho nejjižnější části mezi Medvědím ostrovem a ostrovem Hopen, druhé severně od norského poloostrova Varanger, kterým vede norsko-ruská hranice.
Všeobecně lze ale říci, že Starlink je jednou z hlavních opor Kyjeva během celé války. Naopak Rusové museli tento deficit zpočátku dohánět.
Nevíme, zda kryty v uvedených oblastech skutečně spadly, čínská média ale přinesla zprávu o startu ruské kosmické rakety 25. dubna. Kromě jiného měla na palubě nést 16 satelitů, které se mají stát součástí systému Rassvet-3 neboli ruské alternativní verze systému Starlink, který provozuje společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska.
Vědět, kam střílet a letět
Satelitní „oči“ jsou pro moderní bojiště naprosto zásadní. Bez nich dělostřelectvo nevidí, kam střílí, naváděné střely a drony neví, kam letět a zbraně všech složek jsou mnohem zranitelnější proti kybernetickým systémům nepřítele.
Ukrajincům se ze Starlinku daří těžit od počátku konfliktu – v jeho úvodních fázích dokonce znamenal jednu z rozhodujících výhod nad útočícím ruským vojskem. Objevily se sice trhliny, jako když nejbohatší muž světa Musk zablokoval internetové navádění pro ukrajinský útok mořskými drony na ruský válečný přístav Sevastopol. Všeobecně lze ale říci, že Starlink je jednou z hlavních opor Kyjeva během celé války.
Výpadek Starlinku ochromil ruské velení. Čelí katastrofě, tvrdí Ukrajinci |
Naopak Rusové museli tento deficit zpočátku dohánět. Od roku 2024 začali přes Spojené arabské emiráty systematicky pašovat nelegální přijímače Starlinku, které pak ve velkém používali až do února 2026. Letos si ale Musk na „černé“ přijímače posvítil a Rusům přístup zablokoval. Od té doby počíná konec ruských úspěchů na bojišti a naopak začátek výrazných ukrajinských úspěchů, mimo jiné v záškodnických útocích ničivými FPV drony proti ruským dronům a bojovým helikoptérám.
Sputnik, Gagarin, Rassvet
Zda se Rusům opravdu podaří vytvořit vlastní alternativu ke Starlinku, zůstává otázkou. Podle norského serveru Barents Observer Moskva plánuje vyslání až 350 satelitů. Systém by měl být komerčně spuštěn v roce 2027, kdy bude na oběžné dráze prvních 250 stanic.
Daleko od Moskvy. Problémy těžko zkoušených ruských regionů nikdo neřeší, jen se odsouvají |
Rusové mají v kosmickém programu značné zkušenosti. Dodnes se mohou pyšnit pionýrskými úspěchy, jako bylo vypuštění první družice Sputnik na oběžnou dráhu v roce 1957 či první oblet zeměkoule Jurijem Gagarinem v roce 1961. Na uvedené úspěchy se ale nepodařilo navázat a Moskva svůj nákladný vesmírný program de facto ukončila v roce 1974 po čtyřech katastrofálních explozích raket typu N1, které měly konkurovat americkému projektu Apollo v souboji o přistání na Měsíci.
S Rassvetem Rusové začínají de facto od začátku. I kdyby se jim jeho zprovoznění podařilo, jejich hlavním problémem bude kvalita pokrytí. Zatímco Moskva plánuje vyslání celkově 350 satelitů, Muskův Starlink již nyní disponuje zhruba sedmi tisíci stanicemi.
