Součástí jeho ofenzivy je i válka na Ukrajině, která mu má salámovou metodou nejdříve zajistit kusy území jeho souseda, aby následně zbytek země ovládl prostřednictvím své loutky, která by později požádala o připojení k Rusku. Tohle měl být první krok v Putinově velkém plánu a měl trvat pár týdnů. Nezadařilo se a doufejme, že se ani zcela nezadaří.
Sovětská salámová metoda žije. Je důležité si to připomínat i před summitem na Aljašce |
Současné ruské martýrium na Ukrajině, kde ho centimetry postupu stojí stovky mrtvých vojáků, ale Putinův plán o návratu Ruska ke staré slávě nabořilo víc, než by se na první pohled zdálo. Základní pravidlo, a to zná velmi dobře i ruský prezident, zní: za žádných okolností nesmíte ukázat slabost. Samotná neschopnost Ruska dobýt rychle Ukrajinu je takovou ukázkou slabosti, že to vyvolává úšklebky v dalších zemích bývalého Sovětského svazu.
A ty se přestávají na Rusko dívat jako na stát, který bude soudcovat spory mezi nimi a který oni musejí poslouchat, nebo mu aspoň naslouchat, když se řeší nějaká klíčová záležitost v oblasti.
Ázerbájdžánský prezident, vlastně trochu satrapa Ilham Alijev, dokonce přímo vyzval Kyjev, aby nikdy nepřijal ruskou okupaci, že Ukrajina má právo na samostatnost. Jinými slovy Moskvě jasně sdělil, že na jižním Kavkazu už si Rusko škrtne, jen když dodá zboží, které tu chtějí. Protože plyn a ropu už vyváží nejen do Evropy. Nejsou tak na Rusku závislí.
Krom toho Rusové naštvali ázerbájdžánského prezidenta, když policisté v Jekatěrinburgu zabili dva Azery v rámci zátahu kvůli vraždě místního podnikatele. Následná tvrdá Alijevova diplomatická odplata odhalila slabost Ruska v této oblasti. Šlo totiž už o druhou „urážku“ Azerů.
Moskva na kordy s vlivným sousedem. Ázerbájdžán tvrdě reaguje na podezřelá úmrtí |
Alijeva naštvalo už to, když Rusové v prosinci 2024 omylem sestřelili letadlo ázerbájdžánských aerolinek. Mimochodem, za Alijevem stojí Turecko, které zemi zásobuje zbraněmi. I proto dokázal Ázerbájdžán v roce 2023 velmi rychle vytlačit Armény z Náhorního Karabachu, který okupovali.
Právě Arménci nejvíc doplácejí na oslabení Ruské federace v oblasti, protože to byl jejich spojenec, který nakonec vždy uhasil jejich trable s Ázerbájdžánem. Jenže v roce 2023 už na to neměl dost síly, kterou potřebuje na Ukrajině. Od té doby v podstatě Rusko vypadlo z mírových jednání těchto dvou zemí.
Rusko výrazně ztrácí vliv i v Kazachstánu, kde se stále silněji prosazuje Čína, která přes něj buduje novou Hedvábnou stezku do Evropy, aby tam prodávala své levné zboží. A místní prezident Kasym-Žomart Kemeluly Tokajev vidí, co dělá Putin na Ukrajině, a ví, že by se to mohlo stát i na jeho dvorku.
Vztah Ruska k postsovětským republikám se změnil. Dříve byly na Moskvě závislé, teď je naopak potřebuje |
Ruský prezident si tak sám zavírá prostor do Střední Asie i jižního Kavkazu, kde chtěl dominovat. A nakonec mu možná zbude jen poddajné Lukašenkovo Bělorusko a kus Ukrajiny, který určitě získá.
Současně se však pomalu v mlze vytrácí sen o obnově Sovětského svazu. Asijský prostor nad ním už totiž ohrnuje nos a otáčí se na východ – na Čínu, či na západ – na Evropu. Na východ se obracejí i USA, které ale v Číně vidí hlavního protivníka. A Rusko časem ponechají na starost Evropě.
A na východ by se měl soustředit i Vladimir Putin, protože tam ho čeká v budoucnu největší soupeř. Čína totiž vidí velkou perspektivu na Sibiři...
