Vyplývá to z dlouhodobého chování Moskvy a z informací, které poskytlo několik zdrojů ruskému většinou dobře informovanému serveru Meduza. V prosinci byl prezidentskou administrativou nedaleko Moskvy uspořádán seminář pro vicegubernátory, tedy zástupce šéfů ruských regionů, kde se mluvilo také o vytváření „obrazu vítězství“.
Ukrajina zaútočila na Brjanskou oblast. Cílem byl chemický závod, píší kanály |
Sice není jasné, jak bude tohle vítězství vypadat a kdy k němu dojde, to nikdo zúčastněným neřekl, každopádně ale bylo prý jasné, že to vždy bude třeba prezentovat jako velké vítězství a dosažení válečných cílů. Ze zpráv dalších médií víme, že podle Kremlu dosažené vítězství nebudou všichni považovat za vítězství, ale regionální politici mají zajistit, aby to brala jako vítězství solidní většina společnosti.
Stačí 55 procent pro vládní stranu
Podle zdrojů Meduzy existuje několik scénářů „vstupu do poválečné reality“. „Hovořilo se například o tom, že v roce 2025 bychom mohli uspořádat předčasné volby, zajistit si vítězství a zvolit ‚vítězný parlament‘, v němž by byl určitý podíl vojáků,“ řekl Meduze jeden z ruských úředníků. Části účastníků semináře i komentátorů se to zdá jako nesmysl. Řádné parlamentní volby se budou konat v roce 2026, tak proč je takhle uspěchávat. Ale vzhledem k dalším informacím z Kremlu to smysl dává.
Ukrajina podnikla dosud největší útok na Rusko. Udeřila až 1100 kilometrů od hranic |
Ve volbách má být zvoleno podstatné množství vojáků a dalších osob spojených se „speciální vojenskou operací“, tedy válkou. Navíc mají být u vládní strany Jednotné Rusko „překročeny“ výsledky z minulých voleb, i když to prý zase nemají gubernátoři přehánět, zřejmě aby to nevypadalo moc podezřele. Stačí 55 procent pro vládní stranu. To se nejsnadněji a s nejmenšími zásahy do volebního procesu udělá po „vítězné“ válce, kdy vyvrcholí podpora vlády.
Kreml počítá s tím, že se do Ruska integrují nová území, což bude jeden ze znaků vítězství. Jenže že to budou celé čtyři celé ukrajinské regiony, které podle změny své ústavy chce Rusko získat, není vůbec jisté. Stejně tak to, že bude provedena slibovaná „denacifikace“ Ukrajiny, tedy její podřízení Rusku. V Kremlu už o tom mají pochyby. Nevyplní se tak sen o částečném znovuobnovení Sovětského svazu, který je v Kremlu i u značné části jeho poddaných velmi populární.
Trojjediný národ
V Kremlu se prý proto uvažuje o „sjednocení“ s Běloruskem, když se to nedaří s Ukrajinou. Ostatně, ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, že Rusové, Ukrajinci a Bělorusové jsou vlastně jeden trojjediný národ, takže se může začít i jinde než na Ukrajině. Problém je ale s tím, že tomu odporuje běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Ten je sice Putinovým spojencem, zároveň však vždy upřednostňuje vlastní zájmy a ambice. Ale třeba se ho podaří nějak přesvědčit – v Bělorusku jsou ruská vojska a je ruskou tradicí, že vládcům nepohodlní lidé vypadávají náhodou z okna.
Rusové obvinili Ukrajinu z útoku na TurkStream, ceny plynu se prudce zvedly |
V Kremlu tak zřejmě počítají s tím, že válka s Ukrajinou může skončit bez dosažení maximálních cílů. Ostatně Moskva má ekonomické problémy a podle hodnověrných průzkumů veřejného mínění sice Rusové válku s Ukrajinou podporují, ale většina by zároveň chtěla jednat o míru. V případě, že válka bude příliš nákladná, ji tak zřejmě Kreml ukončí. A to i přesto, že se ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi údajně válčení zalíbilo a nechce s válkou jen tak skončit. Nakonec ale i on, pokud by pokračování války příliš oslabovalo jeho vnitropolitickou pozici, realisticky kývne na její ukončení. Či spíš na přerušení až do další války.
