I na internetové wikipedii přibýval popis rakety Orešnik (Líska) v minulých dvou dnech doslova před očima – z nuly až po několik odstavců i s odkazy. Současně se množily i spekulace, o jakou raketu vlastně jde, protože do té doby ji neznali ani mnozí experti a její název vyslovil takto veřejně ve čtvrtek večer až ruský prezident Vladimir Putin.
Pochlubil se jí jako dílem ruských vojenských vývojářů, které létá desetinásobkem rychlosti zvuku a je nesestřelitelné. „Současné systémy protivzdušné obrany ani protiraketová obrana budovaná v Evropě Američany podobné rakety nezachytí,“ řekl ruský vůdce.
Ukrajinu zasáhl Orešnik. Rusko poprvé zaútočilo novou balistickou raketou |
Pár hodin po Putinově projevu začínalo být jasno – experti raketu identifikovali jako modifikaci střely RS-26 Rubež, která vychází z RS-24 Jars, známé taky jako Topol-MR. Měla by mít dosah asi 6000 kilometrů a fungovat na principu nosiče několika hlavic, které se v konečné fázi oddělí a to ztěžuje sestřelení. Vidět to bylo i na záběrech z Dnipra, kde z oblohy zakryté nízkými mraky padá postupně sedm světélkujících předmětů a to vytváří doslova apokalyptický nádech.
„Zaprvé nevíme, jestli raketo dokáže dosáhnout takové rychlosti, tady si Kreml zvykl přehánět,“ řekl portálu Meduza expert na jaderné zbraně z kanadské Queen’s University Maxim Starčak. „A zadruhé sama Moskva nemusí vědět, zda systém protivzdušné obrany dokáže zničit raketu nebo ne. Bez testů nebo reálných bojových pokusů ji sestřelit se to rovná jen verbálnímu prohlášení,“ řekl Starčak.
Nepochybujte, že zaútočíme
Jisté je jedno – jde o jeden z milníků války podobně jako třeba masakr v Buči nebo ukrajinský útok na Kurskou oblast Ruska. A na rozdíl od nich je vypuštění balistické rakety, historicky vůbec první proti cíli v reálné válce, záležitostí zasahující do celosvětové bezpečnosti. Putin tak učinil s jasným cílem. „Budeme své zbraně používat proti vojenským objektům těch zemí, které povolují využití svých zbraní proti našim objektům. V případě eskalace pak budeme odpovídat rozhodně a zrcadlově,“ řekl.
Putin ohlásil sériovou výrobu raket Orešnik, Kyjev posiluje protivzdušnou obranu |
Logika uvažování Kremlu v tomto případě není úplně zřetelná. Hrozí rozpoutáním světové války a přitom ujišťuje, že ji nedopustí. Putin dobře ví, že každý útok na základnu státu by aktivoval článek pět severoatlantické smlouvy a tedy by vedl k odvetě. Tu nemusí Putinova říše dnes úplně ustát, protože je značně oslabená vleklou konvenční válkou na Ukrajině, kde přišla o své nejlepší jednotky. Atomové zbraně ani strategické balistické rakety dosud nepoužila, jejich zásoby má netknuté.
Jde o nejúčinnější potenciál, který Rusové mají k dispozici a teď přichází čas jeho využití, spočívajícího v zastrašení Západu. Určité kontury toho, jak by takové strašení mohlo vypadat, dává v článku pro časopis Rusko v globální politice profesor historie na moskevské Národní vědecké univerzitě – vysoké škole ekonomické Sergej Karaganov.
Ukrajina poprvé zaútočila raketami ATACMS v hloubi ruského území |
„Rusko začalo vítězit v boji proti agresi Západu na Ukrajině. Ale uspokojovat se tím je předčasné. Boj teprve začíná,“ píše profesor Karaganov hned v úvodu svého obsáhlého textu. Podle něj je třeba zbavit USA jeho vůdčí role ve světě a zlikvidovat Evropskou unii, protože představuje silného hráče na mezinárodním poli a bez ní se, tak jako v minulosti, země starého kontinentu budou oslabovat navzájem. „Naše identita není v západní Evropě, ale v Byzanci a v Asii (na Sibiři),“ pokračuje profesor.
Podle pana profesora musí Rusko zabránit snahám o revizi pořádků po porážce nacismu (volají prý po nich Německo, Švédsko a Polsko) a eliminovat liberalismus, který vidí jako zásadního nepřítele, přičemž roli nositele tradičních evropských rodinných hodnot na sebe vzalo Rusko (je přitom zajímavé podívat se na tamní statistiku rozvodovosti…) a na jeho straně plně stojí Čína. Ta je v ruském úsilí „zlomit vůli Západu“ spojencem.
Těchto cílů by pak Rusko mělo dosáhnout úplnou porážkou a porobením Ukrajiny, stejně jako jasným vymezením své jaderné doktríny tak, aby skutečně strašila celý svět. „U nepřítele nesmí zůstat žádná pochybnost o naší schopnosti a připravenosti v použít v krajním případě jaderné zbraně a vyhrát válku,“ píše Karaganov a dodává, že bez atomového faktoru je vítězství zdlouhavé a drahé.
Zkontrolujte kryty
Je dobré si takový názor prezentovat, protože sice rádi vyzdvihujeme údajnou primitivnost života v Rusku, ale o názorech tam panujících nemáme ani páru. Tento reprezentuje spíš středový či mírně konzervativní pohled na budoucnost národa i cesty k ní. Ty řekněme více radikální navrhují rovnou západní civilizaci zničit, existují tu však i četní odpůrci Putina a rozumně uvažující lidé.
Povolení k použití v Rusku měla dostat Ukrajina zároveň s raketami, řekl Pavel |
Ani u umírněně uvažujícího stratéga, jakým je profesor Karaganov, však není jisté zda „demonstrace síly“ v souvislosti s „nízkou tolerancí“ západní společnosti vůči ztrátám, o níž píše také, neznamená možnost nějakého jaderného útoku třeba na nějaké město v Evropě či USA po vzoru americké strategie vůči Japonsku koncem druhé světové války.
Cosi indikuje i fakt, že Rusko v poslední době hodně tlačí na pilu i na frontách a vrhá do boje spoustu nových vojáků jen proto, aby získalo co největší zisky. Tyto věci se dělají zpravidla před vidinou uzavření příměří, stejně jako se bojující strany vzájemně straší, aby to při jednání proměnily v území či ústupky. Podobná situace tu byla třeba před minskými dohodami číslo dvě v zimě 2015.
Nový vzkaz Ameriky Rusku: Jestli se rozzlobíme, budeme zlí. Anebo taky ne |
Jenže taky je skutečností, že teď jsme jinde a skutečně na prahu širšího konfliktu, ačkoli si to mnozí nechtějí připustit. Opatření jako kontrola krytů, jež se zdají být strašením, jsou na místě a odpovědné instituce by se tomu měly věnovat naplno. Prevence je dobrá vždy.
Ale zatím buďme v klidu – pouštění hrůzy je v současnosti nejúčinnější zbraní, kterou Putin proti Západu má. U jaderných zbraní dobře ví, že protivník má kapacitu úder opětovat a to by možná už ani doma neustál. Vystihl to už v září ředitel CIA Bill Burns, když varoval politiky před strachem z Putinovy jaderné rétoriky a označil ho za „tyrana“, který „bude i nadále čas od času kolem sebe mávat šavlí“.