Putin patrně odmítne jednat se zmocněncem nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu a Rusko generálem Keithem Kelloggem, protože mu nejde jen o ukrajinská území, řekl listu Financial Times ruský miliardář Konstantin Malofejev, který platil a řídil donbaské separatisty na Ukrajině v roce 2014 a má prý blízko k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Nebo přesněji řečeno, Putin ho používá jako nástroj pro části své politiky vůči Ukrajině.
Malofejev prohlásil, že pokud chce Donald Trump ukončit válku na Ukrajině, musí zrušit rozhodnutí o poskytnutí moderních raket dlouhého doletu Ukrajině (technicky jsou to moderní zbraně krátkého doletu), odstranit ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského z jeho postu a osobně jednat s Putinem „o všech otázkách globálního řádu na nejvyšší úrovni“.
Podle Malofejeva chce Rusko „nějakou obecnou dohodu o globálním uspořádání“ světa a musí se jednat třeba o tom, co se děje na Blízkém východě, o spojenectví Ruska s Čínou a USA musí uznat, že Ukrajina je součástí klíčových zájmů Kremlu.
Konec dlouhodobého partnerství
Jinak řečeno, Putin chce uznání Ruska za globální velmoc a vymezení sfér zájmů ve všech směrech. Chce se dohodnout se Spojenými státy o všem, bez ohledu na spojence USA, ať už je to Izrael, Japonsko nebo západní Evropa. Ti v Putinových očích nemají žádný význam, jsou to jen americké loutky.
Ale to Putinovi nestačí. Chce, aby mu Spojené státy odevzdaly fakticky celou Ukrajinu či její většinu a to nejlépe silou, protože jinak to nepůjde. Aby svrhly zvoleného ukrajinské prezidenta a eliminovaly ukrajinskou armádu. Prostě aby Ukrajinu zradily a bodly jí dýku do zad.
Boj teprve začíná. Jak Rusko vidí prohlubující se konfrontaci se Západem |
Není to vlastně nic nového. Něco podobného v trochu měkčí variantě Kreml požadoval už před začátkem velké invaze na Ukrajinu v Evropě. Navrhl tehdy jednat o dvou smlouvách mezi Ruskem a NATO a USA a NATO, ale velmi brzy se ukázalo, že jde nikoliv o nějaký základ pro jednání, kdy budou staženy pro druhou stranu nepřijatelné podmínky, ale o ultimátum.
V případě těchto smluv šlo o to, že se Severoatlantická aliance neměla rozšiřovat dále na východ a zejména neměla přijmout Ukrajinu a že se naopak měla fakticky smrštit a zbavit Evropu americké vojenské ochrany.
Šlo o to, že Spojené státy měly stáhnout ze svých zahraničních základen své jaderné zbraně a přerušit spolupráci s ostatními zeměmi, pokud jde o nukleární arzenál. Měl tedy být ukončen program sdílení atomových bomb se západoevropskými spojenci a USA měly stáhnout své jaderné zbraně z Evropy. To by znamenalo konec dlouhodobého partnerství, které zajišťovalo Evropu původně proti útoku Sovětského svazu a v budoucnu dalších zemí, tedy asi Ruska.
Schválené miliardy dávají Trumpovi šanci na dvojí hru. Jednat s Putinem i podpořit Ukrajinu |
Zároveň se staré členské země NATO, které byly součástí paktu před jeho rozšířením o Česko, Polsko a Maďarsko, měly zavázat neumísťovat na území „nových členských zemí“ zbraně, vojáky a vlastně tam ani neprovádět vojenská cvičení. Jinak řečeno, USA měly oslabit obranu západní Evropy a NATO se mělo stáhnout z východní Evropy včetně Česka. Východní Evropa by se tak stala buď nárazníkovým pásmem, nebo přímo ruskou sférou vlivu. Spojené státy tak měly vlastně zradit své spojence a posunout je pod vliv Ruska.
Nic nového pod sluncem
Snaha obnovit status Ruska jako globální velmoci podobné Sovětskému svazu a vybudovat si svoji sféru vlivu, navíc tak, že to mají fakticky zařídit buď diplomatickým tlakem, nebo rovnou násilím Spojené státy, není tedy nijak nová. Ostatně, Vladimir Putin označil rozpad Sovětského svazu za největší geopolitickou katastrofu 20. století a nic ho víc neurazilo než to, že bývalý americký prezident Barack Obama fakticky označil Rusko za regionální velmoc.
Vladimir Putin se cítí být dědicem imperiálních ambicí Sovětského svazu a zároveň zdědil i pocit „nejistoty“ sovětských a ruských vládců. Ten pěkně popsal například česko-americký historik Vojtěch Mastný, když psal o začátcích studené války, ke které vedla z velké míry Stalinova neukojitelná snaha o zajištění bezpečnosti Sovětského svazu. Něčím podobný začal zřejmě před pár lety trpět i ruský prezident Vladimir Putin.
