Když slon vodí medvěda. Za velkolepým přijetím Putina v Dillí stojí jen indický pragmatismus

Komentář   15:00
Svět není černobílý. Co jednomu páchne, jinému voní. To přesně mě napadlo, když jsem sledoval pompézní přijetí, kterého se dostalo v Indii ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Úsměvy, červený koberec i vojáci na koních. A také balík smluv. Co návštěva ruského medvěda v Indii znamená? A změní globální rovnováhu sil?
Indický premiér Naréndra Módí (vlevo) a ruský prezident Vladimir Putin, 1. září 2025.

Indický premiér Naréndra Módí (vlevo) a ruský prezident Vladimir Putin, 1. září 2025. | foto: Reuters

Byl březen 2023. Rusové už déle než rok vedli agresivní válku proti Ukrajině a tehdejší český ministr zahraničí Jan Lipavský vysvětloval indickým politikům, proč je důležité rozpínající se Rusko izolovat. V době, kdy západní země postupně končily byznys s Ruskou federací, Indie je zcela nepokrytě nahradila a od Ruska začala nakupovat ve velkém ropu. A protože poptávka nebyla velká, její ceny šly náramně dolů.

Indové posilují vztahy s Ruskem. Od Moskvy kupují levně ropu i vojenskou techniku, vyvažují vliv Číny

Samozřejmě, že to nebyl jen Lipavský, kdo se Indům snažil vysvětlit, že obchod má (nebo by měl mít) i svůj morální aspekt. Ministrovy argumenty si prý Indové vyslechli, na své pozici však nic měnit nehodlali. Na tomto postoji setrvávají a evidentně ho hodlají posilovat. Dohody uzavřené během Putinovy návštěvy Indie to jen dokládají.

„Strategická autonomie“ Indie

Od začátku konfliktu na Ukrajině se Indie distancuje od západního postoje k válce a jde svojí cestou. Bylo by možné označit ji jako pokrytectví či hodnotový relativismus. Dillí ji nazývá „strategická autonomie“.

V praxi to znamená, že z každé situace se Indové snaží vytřískat co možná nejvíc. Když se export ropy, který je hlavním zdrojem ruských příjmů, zasekl, Indie začala strategickou surovinu odebírat ve velkém. Ale za výrazně nižší ceny, než bylo dosud obvyklé. Pro Indii to bylo a je jednoznačně výhodné.

Nejbohatší Ind skupuje levnou ruskou ropu. Ta mnohdy končí i v Evropě

Z globálního pohledu se indická ekonomika (s růstem kolem osmi procent) jeví jako perspektivní a silná. Je to ale ukázkový příklad bohaté země, ve které žijí převážně chudí lidé. Kdo někdy navštívil tuto lidnatou zemi, ví, že na životech většinové populace se indický ekonomický boom příliš neprojevuje. Šedesát procent lidí v Indii musí žít za tři dolary denně. Dovoz levnější ropy z Ruska proto představuje pro Indii významný benefit. Každý, byť sebemenší cenový pohyb, vnímá země velmi citlivě.

A nejde jen o ropu. Před válkou byla Ukrajina pro Indii významným dodavatelem slunečnicového oleje. Když začátkem konfliktu jeho cena vzrostla, vyvolalo to v zemi téměř paniku. Nasytit miliony, to je úkol pro indickou vládu. Na gesta není mnoho prostoru.

Chůze po diplomatickém provaze

Putinova opulentní cesta do Indie představovala test oné strategické autonomie. Ta až dosud umožňovala zemi udržovat úzké vazby s Moskvou i dobré vztahy se Západem. V případě USA to ovšem platilo do okamžiku, než se do Bílého domu vrátil Donald Trump. Vztahy mezi Indií a Spojenými státy se propadly na historické minimum. Zejména poté, co Washington uvalil na Dillí rekordní cla.

Indie se ruské ropy nezbavila navzdory Trumpovu tlaku. Krátká je i EU

Putinova cesta do Indie měla Američanům ukázat, že nejsou jedinými hráči, které berou Indové na vědomí. Nakolik se tato chůze na diplomatickém provaze ukáže být z dlouhodobého hlediska úspěšná, to se uvidí.

Proč ale Dillí natáhla válečnému zločinci rovnou rudý koberec? Kromě už zmíněných ekonomických důvodů jsou zde i příčiny ideové. Pro běžného Inda jsou Ukrajina a její trápení na hony vzdálené. Do Indie jezdím přes třicet let a rok od roku je patrné, jak víc a víc se země uzavírá do svého vlastního světa. Ukrajina i samotná Evropa jsou daleko, konfliktu a jeho příčinám Indové nerozumí a vlastně je ani nezajímají.

Běžný Ind tak trochu klame tělem. Formálně je jeho země součástí Britského společenství národů a s řadou lidí se stále tak nějak domluvíte anglicky (i když i obecná znalost tohoto jazyka je na sestupu). Evropě a její historii však Indové moc nerozumí a našli by se jistě i tací, kteří mají škodolibou radost, že zkažený Západ, který jim historicky nic dobrého nepřinesl, konečně někdo potrápí. Rusko vnímají více jako součást svého světa, který se vůči kolektivnímu Západu stále víc vymezuje.

Roli hraje bezpochyby i nesporný obdiv k autoritářským vládcům. A toho dnes v Indii představuje Putin. Ale nejen on. Našince překvapí, že jedním z nejpopulárnějších Evropanů není královna Alžběta II. nebo Albert Einstein nebo někdo jim podobný, nýbrž Adolf Hitler. Jeho Mein Kampf je jednou z obvyklejších knih, které seženete u pouličních prodavačů. Aby bylo jasno, Hitlera neobdivují Indové kvůli holokaustu nebo rozpoutání světové války, ale protože to, podle nich, byl silný lídr. Evropa, její historie i problémy se prostě pohledem z indického subkontinentu jeví jinak než nám.

Za kratší konec provazu tahá Moskva

Rusko-indické partnerství vede až do sovětských dob a geopolitické změny ho zjevně neoslabily. Určitě ho ale změnily. Dnes je to Moskva, kdo tahá za kratší konec provazu. Velkolepé přijetí, jakého se v druhé nejlidnatější zemi světa Putinovi dostalo, dalo možná Rusku na chvíli pocit, že jeho izolace není úplná. Že ho někde ještě berou vážně. Ovšem ten, kdo na oslabené pozici Moskvy profituje, je Indie. Ta bude ještě nějakou dobu nakupovat pod cenou ruskou ropu a pak se uvidí.

Indie přestane kupovat ruskou ropu, Módí mě o tom ujistil, prohlásil Trump

Záběry naparujícího se Putina byly nechutné. Jeho cesta do Indie však, přes všechen lesk, není změnou světového řádu. Je jen projevem indického pragmatismu. A o něm si v současné situaci můžeme myslet, co chceme. V tomto tanci si ale indický slon ruského medvěda vodí pěkně.

Vstoupit do diskuse (39 příspěvků)
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.