Filip Turek si hraje na velkého milovníka a znalce aut a tak dal napít svému mercedesu se šestilitrovým dvanáctiválcem, ve kterém má téměř čtyři sta koní. Jasně, na svou dobu – devadesátá léta – byl Mercedes 600 SEL špičkové auto, ale od jeho výroby uteklo třicet let. A těch třicet let se podepíše na stavu vozu, ať chcete nebo ne a ať mu i v garáži věnujete sebevíce péče.
Hrát si na to, že jet dvě stě nebo dvě stě padesát po dálnici a tvrdit, že se nic nemohlo stát, může jen blázen. Mohlo. Cokoliv. A mohlo to dopadnout hrůzostrašně. Buď pro Turka, nebo – a to by bylo mnohonásobně strašlivější – pro lidi, kteří jeli po stejné dálnici.
Vláda se přidala ke dni beze spěchu. Zkritizovala machrování Turka na silnici |
Stalo se, Turka přistihli ostatní při lži, když se vymlouval, že to bylo v Německu. Horší už by snad bylo jen, kdyby tvrdil, že ten tachometr proměřuje. Normální chlap by chybu přiznal – prostě si přišlápnul plyn a jel rychle, omluvil by se a nevymlouval.
Filip Turek si ale hraje na kluka chyceného na třešních a vymlouvá se, že tu červenou pusu má od jahod. Měl by si ale uvědomit, že už dávno není kluk z pražského sídliště, který může jen tak hajlovat za jízdy z auta a vymlouvat se, že zdraví kamarády, co jdou zrovna kolem po chodníku. Jeho statusy mají dopad, má sledující a ti ho urychleně začali napodobovat. Protože tak, jak – až nezdravě – Filip Turek vzhlíží k podnikateli Richardu Chladovi a jeho autům v garáži, tak spousta náctiletých s ještě mokrým řidičákem vzhlíží k němu a přijde jim strašně cool jet také přes dvě stě. A vyfotit se u toho.
Válka s Turkem. Proč hromadné rozhořčení Motoristy sobě nepoškodí? |
Říkají tomu „hranatá challenge“. Rozdráždit staré orezlé bmw s děravým výfukem, dobitou fabii v dieselu a chovat se stejně.
Nejhranatější je rakev
Jenže ono jet přes dvě stě fakt není žádná sranda a dřív nebo později může přijít tragédie. Ať už se chcete někde – třeba i na klikaté okresní silničce – svézt rychle (ne nebezpečně a ne dvě stě v hodině), kromě silného motoru potřebujete i stejně účinné brzdy a být hodně, fakt hodně rychlí na volantu. Nestačí umět řídit.
Přihlaste se na jízdy na polygonu, naučte se ovládat auto v zatáčkách, na mokru, suchu, šotolině i třeba na sněhu. Netestujte svou rychlost v provozu, pronajměte si okruh nebo trať, zlepšujte se na utažených silničkách, v zatáčkách a budete mít z takové jízdy daleko větší radost než hloupě sešlápnout plyn na podlahu. A vůbec nemusíte překračovat povolenou rychlost. Kdyby byl teď Filip Turek chlap, anebo alespoň opravdový motorista, tak přiblblou hru na „kdo víc“ zarazil hned na začátku. Udělal to až včera, po obrovské kritice.
Turek ustupuje. Zanechte hranaté výzvy, napsal po kritice fanouškům |
A to svědčí o jediném: že ten namachrovaný týpek v mercedesu podnikatelů z devadesátek, jako byl Ivan Jonák (se kterým se po Jonákově propuštění z vězení přátelil a po němž má doma pistoli), ještě nedospěl. A bohužel okolo sebe má množinu nedospělých kluků, kteří si myslí, že to je dobrodružství. Není, je to stejně pitomý nápad jako kniha, kterou Turek vydal a kterou sepsala jeho matka. Tvrdila v ní, že za většinou nemocí stojí paraziti a těžké kovy a léčit je je potřeba například zředěným toxickým bělidlem.
Vykašlete se na Turka, pojeďte se podívat na opravdové řidičské umění lidí, kteří jezdí rally. A kteří to umí. Nebuďte jako Hranatá legenda, protože nejhranatější je rakev. Tak v pátek a sobotu na 59. Rallye Šumava Klatovy!
