Selský rozum napovídá, že hlavní problémy s migrací, zvláště s ilegální migrací, jsou dva. Za prvé slabý důraz na ochranu vnější, schengenské hranice. Za druhé slabé vymáhání odjezdu (deportace) těch migrantů, kteří se do EU dostali ilegálně a právo na ochranu nesplňují.
A co říká „zpráva o stavu Schengenu“ za rok 2025? Situace se sice zlepšuje, ale… Za prvé. Ilegálně se dostalo na území EU o 26 procent méně migrantů než v roce 2024. Což je pokles kýžený, ale slabý. Stačí se na to číslo podívat z druhé strany: příliv ilegálních migrantů byl na úrovni tří čtvrtin roku 2024.
Za druhé. Míra návratu činila 28 procent (jen o tři procenta více než v roce 2024). Rozuměj, z těch, jimž byla odmítnuta ochrana EU, pouze 28 procent skutečně opustilo její území. Jinak řečeno, z těch, kteří už na území EU být neměli, tu 72 procent stále setrvává. Ač je pravda, že za to nenese odpovědnost Evropská komise, ale zákony a vymahatelnost práva v té či oné členské zemi.
Reemigruje 800 tisíc Syřanů? Myšlenky pokládané za extrémní se chopil kancléř Merz |
To nejsou dezinformace, populistické lži nebo šíření ruského narativu. To jsou čísla ze zprávy Evropské komise.
Úleva na rok. Pak teprve uvidíme
Teď se přesuňme o tři týdny vpřed. V pátek 12. června začne platit Pakt o migraci a azylu EU, hovorově migrační pakt. Je to dokument kontroverzní – pro některé členské země je moc přísný, pro jiné slabý, ale lepší než nic (proto Fialova vláda nehlasovala proti, jen se zdržela hlasu), ještě pro jiné nepřijatelný (typicky pro Maďarsko).
Ve vzduchu tak visí otázka. Proč se teď, tři týdny před počátkem platnosti migračního paktu a pár dnů po publikaci migračních čísel EU, tím paktem u nás nestraší? Proč se jím straší daleko méně než sudetoněmeckým sněmem, který proběhne přes víkend v Brně a skončí? Důvodů je jistě více, ale prozrazují u nás oblíbenou kampaňovitost.
Za prvé. Česku teď přímo nehrozí přerozdělování migrantů, neboť má – zvláště ve srovnání s Maďarskem – dobré alibi. Už čtyři roky u nás požívají ochranu statisíce Ukrajinců, tudíž jsme jako stát vyňati z finančních příspěvků do paktu i z přijímání (přerozdělování) migrantů v rámci EU. Řečeno jazykem byrokratů, jsme zemí čelící vysokému migračnímu tlaku.
Migrační počty pro sedmou třídu. Ministr Rakušan měl s českou výjimkou pravdu, ale… |
Ale nelze přesně říci, do kdy ta úleva vydrží. EU prodloužila dočasnou ochranu Ukrajinců do 4. března 2027, takže úleva bude platit ještě rok. Jak to bude potom, nelze seriózně předvídat.
Za druhé. Když se Babišova současná vláda sešla poprvé, 16. prosince 2025, hned odmítla implementovat migrační pakt do českého právního řádu. Stejně jako Maďarsko. Jenže na rozdíl od Maďarska nehrozí Babišově vládě pokuta EU, neboť Česko má úlevu za ochranu Ukrajinců (těch Ukrajinců, které by nemalá část vládní koalice nejraději neviděla).
Jak to bude po 12. červnu, až pakt začne fungovat? Těžko říci, zatím je ticho po pěšině.
Orbán – začíná vzpoura
Má to logiku. Během volební kampaně do Sněmovny patřil migrační pakt k největším strašákům. I po ní, jak doložilo první zasedání vlády. Ale nakonec je premiér ještě možná rád za „Fialovy Ukrajince“ u nás. Za to, že nám skýtají alibi a vynětí ze závazků v počátku paktu.
Andrej Babiš se netajil obdivem k Viktoru Orbánovi. Ale navzdory své rétorice v kampaních chce být s EU zadobře více než Orbán. „Nemá koule“ na to, aby – jako Orbán v prosinci 2025 – řekl: „Maďarsko vynakládá dost na ochranu vnější hranice Unie. Nepřijmeme jediného migranta a nebudeme za migranty platit. Začíná vzpoura.“
Odešel zrádce, či spojenec? Střídání moci v Maďarsku vyvolává emoce nejen u nás |
Babiš by vzpouru doslovně nevyhlásil. Možná až před 12. červnem uvidíme, zda má „koule“ na to, aby migračním paktem opět strašil. Přitom by mohl.
Z čísel citovaných v úvodu nevyplývá, kdy a kolik přerozdělených Afričanů dostaneme. Ale plynou z nich systémovější věci. Že stále schází účinná vůle střežit schengenskou hranici. Že vůle deportovat ty, kteří v EU ochranu nezískají, se zvyšuje jen slabě. Že kdyby se opakovala kalamita roku 2015, tlak na přerozdělení migrantů by rostl.
Už proto působí zvláštně, že se teď straší víc landsmanšaftem než migračním paktem.
