Jak logicky rozetnout gordický uzel
Podle ČTK profesor Drahoš důkazy o dezinformačních kampaní sice nemá, ze své zkušenosti na Facebooku je však prý přesvědčen o tom, že „k něčemu takovému dochází“. Takže Facebook coby zdroj vědeckého poznání světa! A profesorem použitá metoda? Umberto Eco v takových případech citoval Nehause, autora výroku ze 17.století, potvrzujícího existenci rosenkruciánů: „Už jen fakt, že nám skrývají, že existují, je důkazem jejich existence.“
Jak své preference předat konkurentovi
Tento moment je až směšný. Drahoš svým výrokem nádherně nahrál na smeč konkurentovi! „Vrcholná politika není práce pro chovance klášterní školy a kandidáti musí být na podobné útoky připraveni,“ přibil ho do země Mirek Topolánek, a dodal, že nejjistějším způsobem jak zabránit ovlivňování voleb je přímý televizní duel, který ruská ani žádná jiná propaganda zmanipulovat nemůže. Topolánkova závěrečná punch-line dosvědčuje jeho nesouměřitelně větší orientovanost v reálném světovém dění.
Profesor Drahoš totiž mluví v obecné podobě o ovlivňování voleb tajnými službami, ale konkrétně je na jedno oko slepý a na druhé bystrozraký: sněmovní volby prý ovlivňovala média a servery propojené s ruskou tajnou službou! Doufejme jen, že dostál své odpovědnosti a své poznatky šel nahlásit, protože nikdo zatím kromě tohoto obecného osočení žádné důkazy nepřinesl, nota bene že by ony weby nebyly pouze „proruské“, ale přímo napojené na tajné služby! To je buď úplné nóvum, nebo totální profesorův maglajz.
Profesor Drahoš by měl alespoň podporovat uzákonění o povinné deklaraci příjmů ze zahraničí pro všechny subjekty, působící v politice, kultuře a vzdělávání, na způsob amerického zákona FARA. Tím by zatrhnul tipec těm proradným médiím a webům. Jestli se nebude angažovat tímto směrem, ztratí i jen zdání důvěryhodnosti.
Brdská lež
V reakci na Drahošův výrok se někteří snaží najít cokoliv, co by svědčilo o působení ruské propagandy, ne-li dokonce tajných služeb. Objevil se názor, že prý Rusové ovlivnili nálady českého obyvatelstva tak, že v roce 2009 USA skrečovaly svůj záměr postavit v Brdech radar „na ochranu Evropy a USA“ před lidově korejskými raketami!
Tato konstrukce je velmi kostrbatá. Bylo by milé, kdyby názor české veřejnosti mohl ovlivnit rozhodnutí americké administrativy. Je tu však úskalí, které je těžko oddiskutovat v době, kdy KLDR vypouští své rakety „směrem“ na USA. Jak dnes vidí i slepý, ty rakety by z KLDR na USA musely letět nikoliv přes Evropu, ale přes Tichý oceán, což byl argument tehdejších odpůrců radaru, kteří byli označováni div že ne za ruské exponenty. Rusko tedy tehdy nezaznamenalo propagandistické vítězství proti americkému radaru, protože šlo pouze a jenom o uvolnění zdravého rozumu z tenat tmářské propagandy.
Montypythonovské asociace
Drahošovo extempore je možno s trochou fantazie vidět jako pokus představit se v roli starostlivého mentora, kterému leží na srdci férový výsledek prezidentských voleb nejen v případě svém, ale i jeho konkurentů. České prostředí je však rozkošně plebejské, a na mysl mu přijde spíše varianta o resuscitaci profesorových pohasínajících předvolebně prezidentských preferencí.
Jenomže profesor zabrousil do oblasti, která mu je evidentně cizí. Konstatování, že o něm kolují nějaké hanopisy, spojující ho se Státní bezpečností, je krajně nešťastné. Odmítnutí jakékoliv souvislosti se Státní bezpečností totiž evokuje slavný montypythonovský skeč, jehož pointa by se dala v tomto případě upravit takto: Je jen jedna horší věc, než když se o člověka zajímala Státní bezpečnost – totiž když se o něj vůbec nezajímala. Domýšlet vtipné konsekvence ponecháme na laskavém a bystrém čtenáři.
Defenzivní taktika?
Asi už nikdo veřejnosti nevymluví, že jednou z variant vysvětlení Drahošova zpravodajského expozé je příprava na znevěrohodnění voleb v případě Drahošova špatného výsledku. Humornou by však byla varianta, kdyby Drahoš uspěl a někdo to začal zlomyslně připisovat na konto ovlivnění voleb cizáckými zpravodajskými službami! Džin se z flašky nemá vypouštět, to ví už leckdo a leckomu se bude zajídat představa, že by profesor Drahoš chtěl sledovat důsledky takových svých na bublinách založených experimentů na obyvatelstvu.
Brilantní BIS
Premiér Sobotka Drahoše přijal a na konto jeho obav mu prý sdělil, že zpravodajci se hrozbou zabývají. Snad se Drahoš uklidnil. Symptomatické je, že Drahoš je favoritem té části společnosti, z níž se pravidelně ozývá přemoudřelé nabádání lidí, aby nepodléhali spikleneckému vidění světa. Holt, kdo s čím zachází – to jsou ty konce!
BIS velmi příhodně vydala prohlášení, které zavčasu a autoritativně brání veřejné panice či hysterii – chování prof. Drahoše lze totiž hodnotit též jako šíření poplašné zprávy. Ředitel BIS Koudelka v obecné formě připustil jakési riziko: samozřejmě, je třeba si nejprve povědět, co je to hrozba a co je to riziko (hrozba je třeba AIDS, ale riziko si svým chováním ovlivňuje každý sám, i když zcela ho vyloučit nelze, například při transfúzi). Ředitel Koudelka se tedy zachoval nanejvýš odpovědně, dalo by se říci státnicky.
Rusko prohrává
Ano, Rusko v době hybridní války prohrává boj o svůj mediální obraz, protože se jeho protivníkům podařilo s použitím prostředků hybridní války vzbudit všeobecný dojem, že Rusko vyhrává boj o svůj mediální obraz, a to právě a jenom s použitím prostředků hybridní války.
A pak se s tímto hybridním konstruktem manipuluje a argumentuje až do počínajícího zmatení smyslů. Prezidentský kandidát Drahoš zabrousil tam, čemu nerozumí, a ještě dělá vlny: kdo by chtěl takového prezidenta?
