Pondělí 6. února 2023, svátek má Vanda
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

SCHNEIDER: Demokracie strašlivě nesnáší dvojí měřítka

Evropa

  10:51
Ve sněmovně se slovně ostře střetli ti nejlepší z nás, aby se předvedli, jak jsou za naše peníze našimi ústy, rozumem i svědomím. Připomínají svým konáním onu definici, která se ukazuje být univerzálnější, než jen vzešlou z časů předchozího režimu: „Recepce je když lid, ústy svých volených zástupců, pojídá plody své práce.“

Karel Schwarzenberg foto: MAFRA - Michal Šula

Tentokrát se stejně naparovali ti zprava s těmi zleva. Hovořili plamenně o hanebném ponížení národa z Bruselu nám vnucenými kvótami a ohrožení národní suverenity a bezpečnosti státu. Člověk by se mohl domnívat, že došlo k těžko odčinitelnému hříchu, kalibru přímo ontologického. Hřímající poslanci a poslankyně se vzrušením selhávajícím hlasem národu ukázali, jak hájí jeho zájmy, a jak oni, kdyby mohli, vybojovali by pro nás mnohem více místa na slunci, a jak současná vláda koná hanebně a vlastně vlastizrádně.

Sněmovna chce lepší ochranu vnější hranice unie. Odmítla trvalé přemísťování uprchlíků

Smutná ilustrace oprávněnosti onoho klausovského plevelného slůvka „vnímání“, kteréžto je intelektuálním výkonem první signální soustavy, což v této souvislosti, vztažmo k pojetí demokracie, bylo ilustrováno měrou snad až přespříliš vrchovatou.

A nad tím vším zazněl hlas člověka, který se zřejmě probral ze svého příslovečného spánku, který mu však usnadňuje přestát ve sněmovně chvíle intelektuálně i mravně podlimitní, a navázal na demokratické tradice staré a ještě starší, jak píše básník, a pronesl:

„Byli jsme demokratickým způsobem přehlasováni a jsme členy EU tak račme to přijmout místo abychom tu trávili čas nepřetržitým remcáním...“

SCHNEIDER: V táboře a číslování problém nespočívá. A pryč s monokulturou

Ano, Karel Schwarzenberg vytáhl ze svého repertoáru to, čím si získal respekt i u svých zavilých nepřátel, totiž demokracií nikoliv povrchově vnímanou, ale demokracií zažitou. Demokracií vědomou si toho, že je systémem, v němž je paradoxně téměř vždy většina neuspokojena – část z těch důvodů, zbytek z důvodů přesně opačných. A že žít demokracii znamená odhodit rozmazlenost, frockovské držkování, vzpupnost, populismus, sobeckost, neodpovědnost, soběstřednost, samolibost a mnoho dalších atributů, které nám poslanci a poslankyně předvádějí v přímém přenosu.

Jenže je tu vždy nějaké jenže. Lze si totiž jen přát, aby podobně noblesně Schwarzenberg hájil legitimitu demokraticky zvolených institucí všeobecně, bez ohledu na subjektivní (ne)oblibu. Tedy nejen v situacích, v nichž udrží nadhled, ale i v situacích, v nichž se mu (a nejen jemu) tohoto výdobytku civilizace nedostává. Lze si proto přát, aby proti libovůlné svévoli principiálně hájil například i ty kdysi demokraticky zvolené představitele ukrajinské, taktéž syrské, irácké, íránské, libyjské a vůbec všechny ty, v jejichž zemích chce někdo zvenčí dělat pořádek takovým způsobem, až jde prostým občanům o život. Ať si o těch demokraciích a představitelích myslíme své. To je zase naše právo – a jejich právem je naopak to, co i my bychom si nechtěli dát líbit, totiž aby nám do toho někdo strkal rypák.

Ona totiž pravdivě žitá demokracie strašlivě nesnáší dvojí měřítka.

Autor:

Bojujete s atopickým ekzémem? Pak rozhodně vyzkoušejte řadu LIPIKAR
Bojujete s atopickým ekzémem? Pak rozhodně vyzkoušejte řadu LIPIKAR

Víte, že atopický ekzém je nejčastější kožní onemocnění u dětí? Tímto onemocněním kůže trpí 15 – 20 % dětí a nejčastěji se objevuje u miminek nebo...