Kritici varují, že vzhledem k tomu, že to je pouze vláda, která fakticky rozhoduje o začátku a konci stavu nouze, existuje riziko, že ho bude udržovat ještě ve chvíli, kdy už bude nemoc dávno pod kontrolou.
Z Bruselu začaly přicházet už minulý týden první kritické reakce – a určitě nebyly poslední. Některé z nich vyzněly podle očekávání. Třeba když lucemburský ministr zahraničních věcí Jean Asselborn, který maďarského premiéra skutečně nemá v lásce a dal mu to už v minulosti opakovaně najevo, požadoval „strčit Maďarsko do politické karantény“. Lucemburčan si tak mohl připsat další čárku, pokud jde o urážku některého ze středoevropských národů, čárku si ale udělal na papírek určitě i Orbán. Až bude mít v pátek svůj tradiční rozhovor ve státním rozhlase, bude jím moct šermovat před mikrofonem a tvrdit, že podobná vyjádření jen potvrzují, že politici ze západu Evropy zdejšímu regionu nerozumějí a svou neznalost nahrazují kádrováním.
LÉKO: Konec demokracie v Maďarsku. Už zase? |
Nad „Bruselem“ může Orbán mávnout rukou a v případě potřeby odstartovat další plakátovou kampaň. Možná se bude tentokrát snažit přesvědčit spoluobčany, že za nákazu může „Brusel“. Není možná dílem náhody, že spolu s neomezeným nouzovým stavem schválil parlament i zákon trestající za šíření falešných zpráv v souvislosti s pandemií. Co když ale někdo označí jako falešnou či poplašnou informaci o možných problémech maďarského zdravotnictví se zvládnutím nákazy?
Během nedávné minulosti jsme byli svědky toho, že kritika ze Západu působila na maďarskou veřejnost kontraproduktivně, mohla si pak připadat jako oběť. Ale co kdyby třeba k vývoji v Maďarsku zaujal stanovisko někdo ze širšího středoevropského regionu? Předpokládám, že to už by asi v Budapešti jen tak nepřešli.
Jenomže odkud by mohla taková slova zaznít? Z Varšavy sotva. Silný muž tamní politiky, šéf vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jarosław Kaczyński, se snaží v Polsku vybudovat něco podobného jako Orbán. Postupným smazáváním rozdílů mezi mocí soudní, parlamentní a vládní má vzniknout nová, autoritativní „čtvrtá republika“. Ozve se někdo z Česka nebo Slovenska? Rakouský kancléř Sebastian Kurz to například nedávno komentovat odmítl.
Je jistě namístě, aby v rámci střední Evropy existovala mezi jednotlivými státy solidarita v otázkách existenční povahy: obrany, energetiky, případně migrace. Nemělo by ale jít o solidaritu falešnou v podobě zavírání očí před posledním vývojem v Maďarsku.
