Přehlasování navržených senátních změn v zákoně o elektronické evidenci tržeb mi připomnělo pravidelné debaty o tom, jaká má být role Senátu. Je jasné, že primárně musí hrát roli strážce demokracie a bránit pokusům o změny ústavního pořádku. Ale jak má postupovat u zákonů, které dávají smysl, jen potřebují trochu vylepšit?
Někteří říkají, že v dnešní napjaté době je správné vracet do Sněmovny vše, co vrátit lze. To musí posoudit politologové a voliči. Z pohledu zástupce podnikatelské veřejnosti by ale dávalo větší smysl, kdyby Senát hlavně napravoval sněmovní chyby a zlepšoval kvalitu zákonů.
Diskuse o věcech v souvislostech, tlak na co nejmenší byrokracii a náprava legislativních chyb by měly být hlavní přidanou hodnotou Senátu, kterou ocení každý, kdo se musí složitými českými zákony řídit. U projednávání zákona o EET se to bohužel nepovedlo a Senát přišel o šanci prosadit si změny, které bychom všichni ocenili.
EET sama o sobě není pro poctivé podnikatele nepřítelem. Pokud stát dokáže lépe pracovat s daty, cílit kontroly na skutečné riziko krácení daní a omezovat šedou ekonomiku, pomáhá tím i firmám, které své povinnosti plní. Vždycky je potřeba posuzovat přínosy regulace a její dopady. Senát proto správně podpořil návrh senátorky ODS Jarmily Smotlachové vyjmout z EET drobné zemědělce prodávající vlastní produkci ze dvora. U několika týdnů prodeje ročně by administrativa mohla převýšit přínos pro stát, aniž by výjimka zpochybňovala smysl evidence jako takové.
Vláda prosadila EET. Pokus vyjmout z ní bezhotovostní platby Senátu nevyšel |
Stejnou filozofii – podporovat smysluplné věci, ale bojovat se zbytečnou byrokracií – dodržel i návrh senátora ODS Tomáše Goláně na zrušení stropu pro zdravotní benefity. Ministryně financí Alena Schillerová nepochopitelně ruší stropy na volnočasové benefity, ale ponechává stropy na benefity zdravotní. Poněkud zvláštní signál od vlády, která hodně mluví o zlepšování zdravotního stavu české populace, ale její skutky ukazují, že vidí větší hodnotu ve vstupenkách do kina než v péči o zdraví.
Firmy už dnes přispívají na prevenci, rehabilitace, fyzioterapii, psychologickou péči a další zdravotní služby a poptávka zaměstnanců po těchto benefitech roste. Kvůli nepochopitelnému stropu ale lidé často na potřebnou podporu nedosáhnou. Nejde přitom o peníze z veřejného zdravotního pojištění. Jsou to prostředky navíc, které mohou pomoci zvýšit dostupnost péče, zachytit zdravotní problém dříve nebo urychlit návrat člověka do práce.
Lajky nám život nezlepší
Kdyby Senát přemýšlel o tom, jak zlepšit zákony, snížit byrokracii a pomoci lidem, v tuto chvíli by skončil diskusi a do Sněmovny by vrátil zákon o EET se změnami senátorů Smotlachové a Goláně. Schillerová by totiž jen hodně těžko vysvětlovala, proč chce uvalit novou byrokracii na drobného farmáře, prodávajícího sousedům pár desítek kilo okurek nebo jablek, a proč chce blokovat lepší péči o zdraví čtyřem milionům lidí, kteří dnes v Česku nějaké zaměstnanecké benefity čerpají.
Jenže někteří senátoři se nakonec rozhodli, že politika je důležitější než reálná pomoc lidem a ekonomice. Senátor ODS Stanislav Balík tak přišel s návrhem, aby se z evidence tržeb vyňaly platby kartou, čímž by zničil možnost finanční správy analyzovat data o tržbách, a znemožnil tak boj se šedou ekonomikou, tedy to, po čem poctiví podnikatelé dlouhodobě volají. Z evidence tržeb by se stala jen evidence hotovosti. Možná by tomu tleskali fanoušci na Facebooku, ale poctivým podnikatelům by to ublížilo.
Nelogický byl i návrh senátora TOP 09 Tomáše Třetiny změnit režim, který nejmenším podnikatelům umožňuje nahradit EET vyšší paušální daní. Původní řešení jim dává jednoduchou volbu: buď evidovat tržby, či zaplatit odpovídající paušální částku. Osvobození od EET bez této kompenzace může znít líbivě, ekonomický smysl ale nemá.
Problém je v tom, že Sněmovna nedostává při senátní vratce možnost si vybrat, které navrhované změny podpoří – a které naopak odmítne. O senátním znění rozhoduje jako o celku. V případě EET bylo úplně jasné, že ministryně financí nikdy nemůže přistoupit na to, aby se nové EET narodilo mrtvé, ani na to, že nějaká skupina podnikatelů dostane plošnou výjimku z placení daní. Navíc oba tyto návrhy byly v rozporu se zájmy poctivých podnikatelů, kteří chtějí jednoduché a férové podnikatelské prostředí.
Možná je honění lajků na sociálních sítích legitimní strategie a možná stačí k tomu, aby si lidé nevšimli, že kvůli tomu pod stůl padají i užitečné návrhy senátorů. Ale z reakcí podnikatelské veřejnosti plyne, že by mnohem více ocenila, kdyby se Senátu podařilo prosadit změny, které mohly lidem skutečně pomoci.
Sněmovna senátní verzi zákona odmítla a vrátila se ke svému původnímu znění. A není se čemu divit. Návrhy senátorů Balíka a Třetiny neměly žádný ekonomický smysl a pro vládu byly zcela nepřijatelné. Kvůli politikaření a snaze o líbivá gesta tak ale spolu s nimi spadly pod stůl i dvě rozumné změny, které mohly skutečně pomoci – osvobození drobných zemědělců od zbytečné administrativy a zrušení nesmyslného stropu na zdravotní benefity.
Senát tak promarnil příležitost ukázat, v čem může být jeho skutečná síla. Ne v tom, kdo napíše ostřejší status na sociální sítě, ale v tom, že dokáže napravovat chyby Sněmovny a prosazovat změny, které mají praktický přínos pro lidi i ekonomiku.
