K práci v zemědělství jsem se nejvíc přiblížil třikrát v životě. Kdysi dávno jsem se přihlásil na brigádu coby česač třešní. Vydělal jsem si tehdy dost málo. Zprvu se mi zdálo, že jsem toho zatraceného ovoce natrhal spoustu. Když jsem však šel odevzdat bednu s produktem svého celodenního snažení, babka u váhy mi řekla, že bere jen třešně se stopkami. Já jsem je samozřejmě trhal bez nich.
Moje další zkušenost je ještě více anekdotická. Při běhání jsem občas potkával chlápka, který cosi kutil na poli. Jednou mi povídá:
„Nechcete mi jít radši pomoct?“
Jeho návrh mě dost zaujal. Uvědomil jsem si, že běhat jen tak zbůhdarma po kraji je dost zbytečná činnost. Chlápek měl asi pravdu.
Určitě by bylo lepší dělat něco užitečného. Musel jsem ale domů na oběd, což jsem chlápkovi řekl. Odpověděl, že on je na tom stejně. U toho jsme zůstali.
Je vám horko? Recept má australská můra, létá do hor za letním spánkem |
V neposlední řadě jsem také zhruba čtyři roky pracoval v zemědělské firmě. Provozovatele Lidovek, Technetu a dalších médií dlouho vlastnil koncern Agrofert. Pokud je mi známo, podniká hlavně v zemědělství.
Seznamte se s nohatkami
Abych to zkrátil. Moje farmářské zkušenosti jsou poměrně omezené. Přesto nějaké mám. Mohu se proto považovat za kolegu hlubokomořské potvory z rodu Sericosura. Patří k dosud nepopsanému druhu. Její život ale nedávno prozkoumala skupina vědců vedená Shanou K. Goffrediovou z Occidental College v Los Angeles. Sericosura spadá do málo známé skupiny živočichů zvané nohatky.
Jejich jméno je vcelku dobře vystihuje. Většinu těchto tvorů totiž tvoří jejich končetiny. Mají jich až osm párů. Každá z nich se skládá z osmi segmentů. Do nohou nohatek zasahují poněkud netradičně jejich střeva i rozmnožovací orgány.
V angličtině se těmto podivným potvorám říká sea spiders, česky mořští pavouci. Je to ale zavádějící. S pavouky jsou totiž příbuzní jen vzdáleně.
Zoologové jich zatím objevili něco přes 1300 druhů. Co se týče velikosti, pohybují se zhruba od jednoho do sedmdesáti milimetrů. Měří se pochopitelně rozpětí jejich končetin.
Seznamte se s Judy, sauropodicí, která málo žvýkala svou svačinu a vyhynula |
Samička nepopsané Sericosury má asi 1,3 centimetru, sameček okolo jednoho. Nohatky se obvykle živí nejrůznějšími bezobratlými živočichy. Sericosura však zvolila farmaření. Používá v něm zajímavý postup.
Život z metanu
Žije v okolí míst, kde z mořského dna uniká metan. Plyn využívají bakterie. Představuje pro ně zároveň zdroj energie i uhlíku potřebného pro stavbu buněk. Metanožraví mikrobi pak tvoří základ složitějšího společenstva v okolí vývěrů. Patří do něj například různí mlži nebo kroužkovci. Bakterie často vegetují uvnitř jejich těl.
Má se za to, že svým hostitelům poskytují organické látky výměnou za přístup k metanu a stabilní životní prostředí. Vztah by měl být výhodný pro obě strany. Když vědci poprvé spatřili v okolí výronů nohatky, mysleli, že jejich obyvatele žerou.
Goffrediová a spol. ale zjistili něco jiného. Těla nohatek porůstá osobité společenstvo bakterií. Živí se zase metanem. Bakteriemi se pak zase živí nohatky.
„Ségro, nežer mě,“ pavouci mají podivné skrupule vůči pojídání sourozenců |
Okusují je samy ze sebe. Jako kdybyste si na vlastním těle pěstovali brambory nebo třeba mrkev a zároveň ji i pojídali. Vědci se domnívají, že jde, podobně jako v případě mušlí, o oboustranně výhodný vztah.
Bubliny plynu totiž z mořského dna stoupají jen omezenou dobu. Po nějakém čase unikat přestanou. Nohatky mají – opět, jak už plyne z jejich jména – nohy. Mohou je použít k přestěhování. Bakterie přitom vezmou s sebou. Bude to pohodlný život. My, farmáři, ostatně víme, že s prací se to nemá přehánět.
