A tak je na posouzení kantorů nebo ředitelů, jestli chování žáků jako šikanu posoudí nebo jen řeknou, že to vše ještě bylo v mezích a dítě nemá právo se cítit šikanováno. Je otázka, zda o tom vůbec informují rodiče.
Po desítkách let, kdy se tu mluví o prevenci šikany, stát prosazuje programy pro zlepšení „wellbeingu“ dětí a ministerstvo šermuje slovy, jako jsou duševní zdraví dětí, zdravý rozvoj a vývoj nebo rizikové chování, se ukazuje, že stát nemá ani přesnou statistiku z jednotlivých škol o tom, jak moc velký problém na jejich půdě šikana je.
A ačkoliv ředitelé se mnou nebudou souhlasit, předpokládám, že pro většinu z nich je hlavně důležité, aby škola vypadala, že je přesně tou, kde se šikana – na rozdíl od jiných – nevyskytuje.
Omyl. Šikana byla vždy na všech školách a kdo říká, že ne, lže, neumí ji odhalit, rozeznat nebo jen přehlíží fakt, že většina dětí se s ní chlubit nebude. Šikanu nikdy žádná nařízení nevymýtí, vždy to bude o tom, jestli děti budou mít důvěru v kantory, svěří se nebo jestli se v kolektivu najde někdo, kdo bude ochoten se šikanovaného zastat a tyranovi se postavit.
Je ostudné, že ministerstvo školství teď přichází s velkolepým plánem, že se případy šikany budou na školách zaznamenávat a bude se o nich vést přehled. To tu mělo být už dávno a ne to dnes vydávat za famózní nápad. Navzdory tomu, že ředitelům se to nelíbí, protože se obávají, že s tím bude spousta administrativy, čímž podle mě maskují jediné – nechtějí, aby se navenek daly školy porovnávat a rodiče si tak mohli říct, kde jaká situace je. Nebo také, kde se jak s šikanou bojuje, kde ji škola nepřehlíží a řeší.
Spolykají i stovku ibalginů. Sebevražd dětí výrazně přibylo, stát se chystá zakročit |
Vzpomeňme poslední případy za pár týdnů a situaci ve školách. Minimálně ve dvou ředitelé škol odmítali, že by desítky dětí popisující šikanu v jejich škole měly pravdu. Prý chování spolužáků nemělo takovou intenzitu, aby to šlo nazvat šikanou, prý to byly jen klukoviny.
Já si spíš myslím, že ředitel prostě nechtěl mít čárku, že se ve škole objevil problém se šikanou, protože jak by to pak vypadalo... Přitom definice šikany je jednoduchá a není problém ji popsat. Je to přece chování jednotlivce nebo skupiny, jehož cílem je slabšímu dítěti ublížit – fyzicky nebo psychicky.
A to pomocí fyzických útoků, psychických nebo kyberútoku, kterému se šikanovaný nemůže nebo nedokáže bránit. Šikanou je všechno, co za šikanu šikanovaný považuje. Ne, co za ni považuje ředitel, jakákoliv inspekce nebo paní, která má na kabinetu cedulku „výchovná poradkyně“.
V Blovicích kvůli šikaně odvolali ředitelku, učit na škole ale zřejmě bude dál |
Hlavní je začít šikanu řešit. I třeba tu zdánlivě malichernou – vyčleňování z kolektivu, různé naschvály, posměšky. Z malé šikany jinak vznikne ta brutální, která vede i k útokům, jichž poslední dobou ve školách přibývá.
Jak ale celé roky ministerstvo a školská inspekce řešila situaci ve školách, když nemělo žádnou statistiku o počtech případů šikany, jen data z různých monitoringů, odhadů a podobně, mi zůstává nejasné.
A hlavně: já bych se na místě ministra školství v roce 2024 styděl do tiskové zprávy napsat větu, že „ministerstvo posoudí nezbytnost právní úpravy šikany“. O tom fakt někdo pochybuje?
