Sinice podstoupily kbelíkovou výzvu. Poznají, že se blíží zima, žijí ale jen šest hodin. K čemu jim znalost je?

  10:00
Letošní podzim si pospíšil. Někteří lidé mají tohle období roku rádi. Už během léta se těší na zlátnoucí listí, mlhy, deště a další typické jevy přispívající k příjemně melancholické atmosféře. Sám jsem na vážkách. Všechny zmíněné rysy jeseně oceňuji. Na druhou stranu mi vadí, že začíná být zima a tma. Nedávno jsem se ovšem dozvěděl, že ubývající světlo je pro moje vlastní dobro.
Fotogalerie3

Výzkum mikrobiologů, při kterém vystavili sinice podmínkám připomínajícím kbelíkovou výzvu. | foto: jic.ac.uk

Vyplývá to z pokusu trojice mikrobiologů: Marie L. Jabburové, Benjamina P. Brattona a Carla H. Johnsona. V době výzkumu všichni působili na Vanderbiltově univerzitě v Nashvillu ve státě Tennessee.

Zkoumali sinici Synechococcus elongatus. Buňky této bakterie jsou dlouhé něco přes dva mikrometry. Stejně jako buňky jiných sinic ovládají fotosyntézu.

Vědci vystavili sinice podmínkám připomínajícím kbelíkovou výzvu, které byl svého času plný internet. Lidé při ní věšeli na sociální sítě videa, ve kterých si lili na hlavu kýbly ledové vody. Účelem bylo upozornit na amyotrofickou laterální sklerózu, neboli ALS.

Pacientům trpícím touto velmi vážnou nemocí odumírají neurony ovládající kosterní svalstvo. Politý člověk se prý chvíli cítil podobně.

Na konci videa měl jeho autor vyzvat ke stejnému rituálu někoho ze svých přátel. Kdo nechtěl výzvu přijmout, mohl se vykoupit. Stačilo poslat sto dolarů na výzkum ALS.

Varování potomstva

Zpátky ale k sinici S. elongatus. Vědci ji pěstovali na běžných Petriho miskách. Rozdělili je na tři skupiny. Každé z nich poskytli odlišné množství světla. Účelem bylo napodobit různé délky dne.

První skupina mikrobů rostla v šestnácti hodinách světla a osmi hodinách tmy. Žili si jako v létě. Druhá to měla přesně dvanáct na dvanáct, jako o rovnodennosti. Třetí si musela vystačit s osmi hodinami světla a šestnácti hodinami tmy, jako v zimě.

Následovala kbelíková výzva. Výzkumníci umístili bakterie na dvě hodiny do ledu. Pak počítali, kolik jich drastickou proceduru přežilo. Sinicí vystavených krátkému dnu přežívalo 75 procent víc než těch, kterým vědci před ponorem dopřáli šestnáct hodin světla denně.

Když mikrobi zjistí, že slunce začíná méně svítit, začnou se zřejmě připravovat na zimu. Buňky S. elongatus žijí jen něco mezi šesti a čtyřiadvaceti hodinami. Samy se proto nejchladnějšího období roku nemusí dočkat. Dokážou před ním ale dosud přesně neobjasněným způsobem varovat své potomstvo.

Jsem si vědom, že mohu výsledky popsaného výzkumu stáhnout na vlastní život jen omezeně. Přece jen nejsem sinice. Můj poslední společný předek s nimi mohl žít někdy před přibližně třemi až čtyřmi miliardami let. Přesto se mi zdá, že S. elongatus chápu.

Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.