Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Názory

ŠITNER: Zoufalství jménem Dukovany

Jaderná elektrárna Dukovany. foto: ČTK

Názor
Praha - Česko s jádrem počítá. Je ve všech plánech, ve všech koncepcích. Prvním krokem měla být dostavba Temelína. Naplánovala se, proběhl tendr, přišly nabídky a nakonec se v roce 2014 všechno zrušilo.
  11:25

Dukovany bude financovat stát, diskuse o zapojení ČEZu nevedly k cíli, uvedl Míl

Bylo by samozřejmě rozumné se z této šlamastyky poučit. Vniveč přišly stovky milionů korun utracených ČEZem, státem i uchazeči. Zádrhele vznikly v zásadě dva: nebyl vyřešen problém s Ruskem a financování. To všechno se stalo v roce 2014, po sedmi letech nejsme přes veškerou snahu o moc dál. Tendr na dostavbu Dukovan se stále odsouvá.

Kde vzít peníze

U tendru na Temelín se zjednodušeně ukázalo, že v klíčový okamžik vůbec nebylo jasné, jak by stát mohl stavbu finančně podpořit. Z toho se Česko podle všeho poučilo a chce mít před vypsáním tendru na Dukovany jasno.

ČEZ připravil před čtyřmi roky plán, že se rozdělí a reaktor bude stavět plně státní firma. Případná státní podpora by tak byla jednodušší než u akciové firmy. Skoro dva roky se pak vedly debaty, které skončily tím, že vláda rozhodla, že se nic dělit nebude.

Nově navrhovaným řešením má být garantovaná výkupní cena elektřiny. Dukovany budou vyrábět a všechnu elektřinu za dohodnuté peníze nakoupí stát. To by mělo uklidnit minoritní akcionáře. Rizika vývoje cen by na sebe v principu převzal stát a ČEZ by měl jistotu, že bude schopen splácet úvěry.

Jenže se ukázalo, že vláda zase zaspala. Ve sněmovně nemá většinu a když potřebný zákon přinesla ke schválení, narazila. Jak se to vůbec mohlo stát? Je to největší státní zakázka historie. Je možné, že se už na podzim změní vláda a takto klíčový projekt by měl sněmovnou projít raz dva, protože má být výsledkem širší dohody.

Výstavba je v principu otázka dalších dvou dekád, pokud se má takový projekt podařit, nemohou ho změnit jedny parlamentní volby.

Nový problém se jmenuje „zastropování výkupní ceny“. Někteří politici, včetně premiéra, v minulosti navrhovali, že by se v zákoně uvedla maximální výkupní cena, které nové reaktory Dukovan mohou získat, ale o tom, proč šedesát eur ano a proč ne, můžeme debatovat další roky. Nemáme ani nabídky v tendru, nevíme, za kolik si ČEZ bude moci nakonec půjčit (i kdyby od státu). Řada argumentací se opírá o stávající situaci na trhu s elektřinou, ale výkupní cena se stanovuje zhruba na roky 2040–2100. Jaká cena z jaderného zdroje bude konkurenceschopná v roce 2070? Poslanci mohou tuto otázku řešit velmi dlouho a těžko říct, zda se někam posunou. I experti se v tomto výrazně rozcházejí – v zásadě v tématu dostupnosti a ceně ukládání elektřiny. Tohle ale nemělo být téma roku 2021, ale zásadní téma od roku 2014.

I když se to tak nemusí na první pohled jevit, Rusko je v případě českého jádra klíčové. Podle dostupných informací byla v tendru ruská nabídka na dostavbu Temelína výhodnější, jenže vše přišlo v době ukrajinské revoluce. Stát by zakázku v principu zadával v době okupace Krymu. 

Rusko je samozřejmě logickým dodavatelem, s jádrem má zkušenosti, má reference a z pohledu samotné výstavby dává smysl nechat ho ve hře. Jenže právě krymská krize v době odpískání dostavby Temelína měla Česko poučit, že je třeba se s tímto nějak popasovat. 

Buď jasně říct, že nás taková země jako dodavatel jaderné technologie vůbec nezajímá, a případně tak Rusko tlačit alespoň k drobným změnám politiky, nebo naopak říkat, že nás Krym i východní Ukrajina, stejně jako likvidace opozice, nezajímají a jediné, co hraje roli, je kvalita nabídky na nový reaktor.

Rusové zatlačí na cenu

Ano, zaznívá, že se má Rusko rovnou vyřadit, ale z pohledu vlády je stále ve hře. Šeptem se dodává, že hlavní je, aby Rusové podávali nabídku, aby byl tlak na co nejnižší cenu, a pak se případně mohou vyřadit. V každém případě tak debatu, zda Rusko ano, či ne, necháváme na nejzazší možný termín. Co se bude dít, když Rosatom nabídne výrazně lepší projekt za nižší cenu a Rusko v době otevírání obálek začne další „osvoboditelskou“ válku? Co když se to stane během výstavby?

Zajímavé je, že se politici již dohodli, že k tendru nepřipustí čínského uchazeče. Přitom tato země takové emoce nebudí. Výzkum agentury STEM ukázal, že 72 procent Čechů je proti tomu, aby Dukovany dokončovali Rusové.

Kritik jaderného projektu a menšinový akcionář ČEZ Michal Šnobr roky tvrdí, že se nakonec nic nepostaví, že cílem je utratit peníze za všechny možné studie a posudky. Nějak není vidět snaha ukázat mu, že to tak není. Nové Dukovany se přibližují jen pomalu, navíc s rizikem blížících se voleb. Stále se objevují nové překážky, které měly být dávno vyřešené. Není jasné, zda v dalších měsících nepřijdou nové, které projekt dál odsunou.

Celá ta jaderná epopej by ani nevadila, kdyby měl stát plán B. Stávající plán přitom je, zkusit za každou cenu postavit nové reaktory a podle výsledku přemýšlet, co dál. Abychom ale nakonec zase nemuseli improvizovat.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!