Absolvoval jsem 8 tříd socialistické ZŠ, po 4 letech jsem, v 17 letech, maturoval na SPŠ, VŠ po 5 letech s červeným diplomem, a pak jsem měl několiktet možnost srovnávat mé elemaentární znalosti a pracovní výsledky se svými švýcarskými a rakouskými kolegy. Se svými 8 lety poctivé ZŠ jsem byl proti nim téměř génius.

Takže pod článek paní Kvačkové se plně podepisuji. Když někdo neí schopen prokázat elementární píli a nadání během 8 let, je pro něj každý dalšá rok na ZŠ naprosto zbytečný.

... A svou vysokou inteligenci dokazuji množstvím překlepů ve svém příspěvku.

Rád bych vzkázal autorce, že dokud jsem neměl 18 let, tak formální pracovní úvazek pro mě neexistoval. Myslím, že bude bohatě stačit, když se sníží podíl odkladů školní docházky. Primárním cílem školní docházky je vzdělávání, nikoliv odkládání dětí do doby plnoletosti.

Ale samozřejmě existoval. Samozřejmě vyžadoval povolení zákonného zástupce. Od 15 do 16 let byla pracovní doba omezena na 36 hodin týdně, od 16 let už byla pracovní doba stejná jako u dospělých.

Platila omezení daná charakterem práce, tedy její fyzickou a zdravotní náročností, a zákaz nočních směn.

Jsem také pamětník osmileté ZŠ a desetileté povinné školní docházky. Tenkrát bylo běžné maturovat z osmnácti letech, s ukončenou střední školou...

Za pozornost však stojí, že i tenkrát bylo obvyklé, že "skutečně pracovat" se začínalo až po dvacátých narozeninách. Ano, učňáci (bez maturity) nastupovali do fabrik kolem sedmnáctých narozenin - jenže ne na dlouho. V osmnácti letech totiž kluky čekaly dva roky povinné "vojny", dívky pak (nepokračovaly-li ve studiu VŠ) poměrně obvykle otěhotněly, vdaly se, a následně se věnovaly povinnostem mateřským.

Absolventi VŠ nastupovali do zaměstnání (pánové po roce vojny...) zhruba ve třiadvaceti letech. (To měli "vyučení" zpravidla pět či šest let praxe...)

podepisuji v plném rozsahu

Samotná docházka 8 let není nesmysl, zločin ani katastrofa, ale v naší současné situaci to není uskutečnitelné. Minimálně ne tak, aby to neskončilo průšvihem.

Na takovou věc nemá naše politická reprezentace kapacitu a schopnosti.

Aby se to udělalo správně, je to několikaletý proces úprav, změn vzdělávacích okruhů, zákonů (mimo jiné i pracovních), změn v organizaci školství. Buď to udělají špatně, rychle, bez rozmyslu a nadělají víc škody než užitku, nebo vůbec.

Vždyť neumí správně nastavit ani tu mateřskou školu. Sotva zavedli povinný rok, uvažují o dvou - v situaci, kdy ani s klesající porodností neumí zajistit místa ve školkách a kompenzují rodičům "celodenní péči" částkou 343 Kč. Naprosto absurdní.

Lidi, co nezvládají mateřskou, bych k základní nepouštěl.

Trochu se zapomíná, že u mužů byl krátký nástup do práce v sedmnácti poté přerušen dvěma lety zvs, ze které se vraceli ve dvaceti.

Já . Maturoval v sedmnácti. Už na škole jsem měl problémy s brigádami. Pak s nástupem do zaměstnání. V sedmnácti na ubytovně v Ústí.... Dík, nikomu nepřeju.

Nevím kolik Vám je let, tedy o kterou dobu se jedná. Také jsem maturoval v sedmnácti. Od čtrnácti každý rok brigáda bez jakýchkoliv problémů. V sedmnácti odjezd směr námořní učiliště Oděsa. Nevím, na co bych si u toho stěžoval, nebo co bych komu nepřál.

Moje generace končila základní školu v osmé třídě a žádnou újmu na vzdělání jsme nevnímali. Řada z nás pracuje jako lékaři, učitelé a já jsem profesor. U svých tří dětí jsem viděl devítku jako zbytečně proflákaný čas.

I já jsem po ukončení osmiletky maturovala na jedenáctiletce několik měsíců před svými sedmnáctými narozeninami a za dva měsíce nastoupila na universitu Palackého v Olomouci. Neviděla jsem žádnou nevýhodu v kratší základní škole, ba naopak jsem byla na vysoké o rok či dokonce o dva mladší než ti, kterým třeba špatně docházeli roky a začínali později anebo rodiče požádali o odklad.

Já byl z té skupiny, která měla studia nejdelší. Pár let před námi existovaly ještě jedenáctileté střední školy, také se tak jmenovaly. Bylo to 8+3. Pak se přešlo na 9+3 (SVVŠ) a v roce 1969 začaly gymnázia, tedy 9+4. V 1970 už byl poslední rok života SVVŠ. To jsem začínal gympl. Po něm 5 let VŠ (elektro), ekonomové měli 4 a lékaři 6. Takže dohromady 9+4+5. Přesto jsem nikdy neměl pocit, že to bylo moc.

ekonomové měli taky 5, takže jsem v 23 skončila se vzděláním a do měsíce po státních zkouškách jsme museli do práce, jinak jste byl ,nezaměstnaný příživník

Hnidopichové samozřejmě vidí samé zápory a proč to nejde. Já souhlasím, maturoval jsem v 17 ale na VŠ jsem měl spolužáka, kterému ještě 17 nebylo.

Bylo by také potřeba podrobit revizi studijní programy (dříve osnovy). Mí vnuci se na základní škole učí v češtině mnoho gramatických lahůdek ale základy jim ucházejí. Totéž je v ostatních předmětech, nebere se ohled na to, že je to ZÁKLADNÍ škola. Když sleduji jejich docházku do školy, tak jsou to samé prázdniny, exkurze a projektu o ničem.

Kromě zkrácení docházky je potřeba zavést také více kázně aby se děti naučily pracovat.

Na vysokou by mel jit clovek dospely a svepravny, tj. v 18+ letech.