Protože střední školství je u nás z velké části v rukou krajů a ministerstvo s tím příliš nezmůže. Střední školy většinou zřizují a řídí kraje a tudíž o nich rozhodují krajští politici. A některým z krajských politiků se zvyšující se počet gymnazistů nelíbí. To, že žáci i rodiče něco takového žádají a že se staly letos kvůli nedostatku míst přijímačky na gymnázia a střední školy nesmyslně stresující záležitostí, která dokázala zkazit život mnoha dětem, je nezajímá.
Argumenty, které pro to mají, hezky shrnula na webu deníku Referendum náměstkyně pro školství Královéhradeckého kraje a stínová ministryně školství hnutí ANO Jana Berkovcová: „Nabídka oborů nemůže úplně kopírovat pouze poptávku rodičů a žáků, kteří požadují více všeobecné vzdělávání na gymnáziích. Je nutné brát v potaz rovněž požadavky zaměstnavatelů a trhu práce, kteří volají po absolventech odborného vzdělávání.“
Všeobecná lycea dostávají od krajů zelenou, měla by ulevit gymnáziím. Kde je o ně největší zájem? |
Podobně smýšlí třeba i její stranický kolega Vladimír Kroc, který je náměstkem hejtmana pro oblast školství v Plzeňském kraji. A není to jen výsada ANO a navíc ani letos nově zvolených radních, podobné to bylo v některých krajích v minulých letech.
Politici ve vleku podnikatelů
Tady je zřejmě zakopaný pes. Průmyslníci často reprezentováni částmi Hospodářské komory žádají pro své továrny levnou pracovní sílu. Pracovní sílu, která nemá kvůli nedostatku vzdělání kam odejít ani nemá možnost říci si o vyšší plat. Přesněji řečeno, část podnikatelů chce právě tohle. A část krajských radních je v jejich vleku.
Někteří krajští politici mají dojem, že mají mít přednost podnikatelé, kteří zaměstnávají mnoho lidí, před rodiči potenciálních žáků gymnázií a lyceí. Že to povede k ekonomickému růstu nebo spíše k tomu, že tito podnikatelé a možná i jejich zaměstnanci podpoří tyto politiky ve volbách. Vysvětlování, že všeobecné vzdělání je dnes důležitější než dříve, protože se povaha práce rychle mění, je nepřesvědčí. Podle nich prostě zaměstnavatelé volají po odborném vzdělávání. To ovšem platilo před několika lety, ale neplatí to dnes.
I podstatná část českého byznysu přemýšlí nyní jinak a podporuje co nejotevřenější vzdělání a chtějí vysoce vzdělané lidi, což zajišťují gymnázia a lycea tím, že jejich absolventi jsou úspěšní při studiu vysokých škol. Například členové spolku Druhá ekonomická transformace, kam patří třeba Libor Winkler z RSJ, René Holeček z České zbrojovky či Leopold Bareš ze Sipralu, chtějí co nejvzdělanější a co nejflexibilnější pracovní sílu.
Nevyšly vám přijímačky? Řešením mohou být soukromá gymnázia |
Navíc neplatí ani argument, že absolventi gymnázií či lyceí, tedy odborných škol s maturitou a všeobecnými předměty, jejichž počet chce ministerstvo školství raketově zvýšit, častěji než jiní končí na úřadech práce. Naopak, jejich nezaměstnanost je minimální.
Mimo jiné proto, že jdou na vysokou školu. Letos v dubnu bylo bez zaměstnání 1,7 procenta čerstvých absolventů gymnázií, 11,6 u učebních oborů s maturitou a 7,6 procenta absolventů klasických tříletých učebních oborů a 17,1 procenta absolventů dvouletých a tříletých učebních oborů s nižšími nároky na žáky.
Jak nebýt montovnou
Co by se ale stalo, kdyby absolventů všeobecných maturitních oborů bylo víc? Nezvýšila by se pak jejich nezaměstnanost? Těžko říci, ale každopádně by se zvýšila úspěšnost studia na vysokých školách, kde máme poměrně vysoký „odpad“. Zejména by se zřejmě zvýšila úspěšnost mladých mužů na technických vysokých školách, kteří dost zápasí třeba s matematikou. Možná by se tak i zvrátil podíl vysokoškoláků a vysokoškolaček. Absolventek vysokých škol máme totiž skoro dvakrát více než absolventů.
Bylo by to opravdu špatně? Asi ne, že? Kdy to tedy konečně pochopí i někteří krajští radní, jejichž strany mimochodem také jako všichni unisono tvrdí, že nechceme být „montovnou“ ale „mozkovnou“.
