Paní rektorka Králíčková argumentuje, že vrcholoví manažeři jiných velkých firem si přijdou na odměnách na víc. Jenže univerzita není běžná firma. Podstatná část jejího rozpočtu pochází ze státního rozpočtu, tedy z daní občanů, a ti mají právo se ptát, jestli dělala víc, než je samozřejmostí.
Ta nejdražší univerzita může nakonec přijít levněji než jiná s nižším školným, napsal J. D. Vance |
Ty daně je třeba brát vážně. Bývalý prezident USA Biden chtěl americkým studentům, kteří splácejí vysoké školné (i na státních školách), ulevit odpuštěním letitých dluhů, ale neprošlo mu to. Veřejnosti se nelíbilo, že by měli na vysokoškolsky vzdělané doplácet jiní plátci daní.
Asi bychom ale neměli žít v domnění, že rektorka UK Milena Králíčková je v Karolinu výjimkou. Před lety jsem mluvila s jedním z jejích předchůdců, který si stěžoval na podfinancování vysokých škol. Neumožňuje slušné odměňování učitelů, říkal. Chápala jsem, ale nedalo mi, abych nepřipomněla, že se v médiích nedávno propíral čtyřmilionový příjem vysoko postavené akademické pracovnice na jiné vysoké škole. Pan rektor byl mírně pohoršen. Vážně tolik? To nemám ani já…
Fakt je, že i vysoké školy mohou vydělávat a některé (zejména ty technické) jsou v tom ohledu úspěšné. Není ale známo, že by rektorát UK argumentoval právě tím. On na to de facto nemá ani přímý vliv, protože u nás nemáme rektorský systém vedení škol, po kterém někteří volají kvůli větší efektivitě. My si zakládáme na kolektivním rozhodování v senátech a zaštiťujeme se akademickými svobodami. Rektor tak není někdo, kdo by musel na svých bedrech nést výhradní manažerská rozhodnutí ovlivňující úspěchy školy.
Peníze ve školství jsou, ale jen pro vyvolené. Rektorka Univerzity Karlovy by měla odstoupit |
Někdo se teď možná zeptá, jak se pozná úspěch školy, a někdo jiný mu dopoví, že úspěch by byl, kdyby univerzita významněji postoupila v mezinárodních žebříčcích. Tady bychom ale měli být spravedliví. Kritéria těchto žebříčků nejsou přátelská pro země, pro něž angličtina není ani mateřštinou a dlouho nebyla ani běžná jako jinde na Západě (a kupodivu i v Číně).
Úroveň našich vysokých škol v zásadě není špatná, i když by nebylo od věci znovu se zamyslet nad způsobem jejich managementu. Téma se octlo na stole už před patnácti lety, ale byla to právě akademická obec, která reformu smetla se stolu, přesněji z balkonu. Pedagogové, a pod jejich vlivem i studenti, vystoupili tenkrát proti chystané reformě a vyhodili z balkonu Právnické fakulty Univerzity Karlovy desítky melounů jako symbol desítek milionů korun, které měla stát její příprava. Přitom malý průzkum televizních reportérů ukázal, že studenti většinou netušili, proti čemu protestují.
