„Musím připomenout, že jednou ze čtyř světových stran je stále i západ. A ten se nesmí z naší zahraniční politiky vytratit. Západ totiž není jen jednou ze čtyř světových stran, ale pro slovenské zájmy i stranou nejdůležitější,“ zdůraznil prezident Pellegrini ve svém středečním projevu o stavu republiky. Tato výtka adresovaná Ficovu kabinetu tak trochu vysvětluje, proč si hlava státu vysloužila potlesk poslanců vládní koalice jen jednou, zatímco opozice mu zatleskala hned dvakrát.
Jiná západní Evropa
Žádných velkých následků ale svědky nejsme. Premiér Fico si ve svém mobilu nemaže číslo na svého někdejšího spolustraníka a nevydává tajné službě příkaz k únosu prezidentova příbuzného, jen se krátce po jeho projevu ohradil, že země se od EU či NATO neodklání a řekl, že hlava státu jen podlehla atmosféře, která je o vládě vytvářená médii a opozicí.
Nevzdalujme se Západu, varoval Slovensko Pellegrini. Fico se ohradil |
Jenže i kdyby Pellegrini ignoroval komentáře novinářů a politických oponentů vlády, nemohl mu uniknout například prostý fakt, že Fico byl jediným představitelem Evropské unie, který 9. května navštívil Putina, jenž už čtvrtým rokem vede svou agresivní válku na Ukrajině. A že jeho koaliční partner, šéf SNS Andrej Danko, v těchto dnech připustil možnost odchodu země z EU.
Fico samozřejmě moc dobře ví, což Pellegrini také uvedl, že 89 procent všech investic přichází na Slovensko z Unie a že 78 procent veškerého slovenského vývozu směřuje do členských států EU. A opakovaně prohlašuje, že členství v Evropské unii a NATO je životní prostor Slováků. Neskrývá však, stejně jako například jeho maďarský protějšek Viktor Orbán, své kritické výhrady k současné, z jejich pohledu přebyrokratizované a přeideologizované EU.
Právě v tomto duchu se nesly projevy obou politiků (a samozřejmě i dalších, včetně českého expremiéra Andreje Babiše) na Konferenci konzervativní politické akce (CPAC), která včera začala v Budapešti a kterou agentura DPA označuje za sraz pravicových populistů, kteréžto hodnocení by jistě odmítl v neposlední řadě právě Fico, který přece šéfuje straně, v jejímž názvu jsou slova „sociální demokracie“. Mimochodem není přítomnost slovenského premiéra ve společnosti lidí reprezentujících Západ a opírajících se o legitimitu volebního úspěchu (šéfové rakouských Svobodných a německé AfD) důkazem, že na západ nezapomíná? Toť otázka do pranice.
UHRYGabriel Sedlák vás v rubrice Uhry zve nejen do regionů, jež kdysi tvořily Uhersko, které je společným dědictvím zejména Maďarů, Slováků, Němců a Židů, ale i do širšího okolí. A v neposlední řadě se věnuje i uhrům s malým „u“, tedy různým chybám na kráse tamních společností. |
Není ale bez zajímavosti, že obě zmíněné strany zůstaly po volbách ve svých zemích za jakousi protipožární zdí a že je tzv. zavedené strany nepustily k moci. Poptávka po politice, kterou představují Orbán, Fico, Babiš či polský expremiér Morawiecki, prostě zaznamenává volební úspěchy i na západ od nás, jen je tento způsob politiky současně zbylou částí tamních společností odmítán. Dokdy? Pokud bychom parafrázovali název knihy a filmu Jacquese Rupnika Jiná Evropa, možná bychom si museli přiznat, že dnes jsme svědky „jiné západní Evropy“.
Jiná politická kultura
Peter Pellegrini ve svém projevu zdůraznil také to, že EU je pro Slováky nejen jejich hospodářským, zahraničněpolitickým a bezpečnostním, ale též hodnotovým prostorem. Proto by se nikdo neměl pozastavovat nad tím, že si chce někdo, ať už v Budapešti, Bratislavě, nebo Praze, například posvítit na to, zdali nejsou někým zneužívány unijní peníze. Ve slovenské metropoli si europoslanci za tuto aktivitu vysloužili od tamního ministra vnitra Matúše Šutaje Eštoka nálepku „trestná výprava“.
A jakkoli to může znít staromódně, trvání například na tom, aby obviněný politik či jiný vysoký představitel státu odstoupil ze své funkce do doby, než se očistí, nikterak nesouvisí s přebujelou byrokracií nebo příliš ideologickým viděním světa. Jde prostě o společenskou dohodu, že veřejný činitel musí snést přísnější hodnocení svého působení než běžný občan, u kterého platí presumpce neviny. A přesto i po včerejšku, kdy byl dokonce už i odsouzen za korupci (zatím nepravomocně), zůstává ve své funkci guvernér Národní banky Slovenska Peter Kažimír. Jak je slyšet i z jiných zemí eurozóny, není to ostuda už jen slovenská. Kažimír je coby guvernér NBS také členem Rady guvernérů Evropské centrální banky.
