UHRYGabriel Sedlák vás v rubrice Uhry zve nejen do regionů, jež kdysi tvořily Uhersko, které je společným dědictvím zejména Maďarů, Slováků, Němců a Židů, ale i do širšího okolí. A v neposlední řadě se věnuje i uhrům s malým „u“, tedy různým chybám na kráse tamních společností. |
Jistě, transparent s nápisem „Tiso = Fico“ na protivládní demonstraci je efektní, ale srovnávat návštěvu pozdějšího prezidenta válečného „slovenského štátu“ v Berlíně s cestou současného premiéra do Moskvy není úplně korektní. Totéž platí o 85 let starém útoku na Polsko a (slovy Volodymyra Zelenského) otevření druhé energetické fronty proti Ukrajině dnes. Historie se neopakuje. Přesto…
Za normálních okolností může s nadsázkou řečeno řídit stát i parta údržbářů nebo národovců, jejichž rozhled končí zapálenou „vatrou svrchovanosti“.
Jsou ale chvíle, například když za humny zuří válka, kdy se hodí, aby měli politici trochu státnického rozhledu, nedrželi se jen kupeckých počtů a nechovali se především v duchu přísloví, že košile je bližší než kabát, i když především za to dostávají hlasy od svých voličů. A tak když bude jednou historie hodnotit slova a skutky dnešních slovenských ústavních činitelů, není vyloučeno, že plyn a jeho cena nebudou tou nejvyšší hodnotou, k níž se v zájmu svého voliče měli upínat.
Západem garantovaná „suverénní“ zahraniční politika
Po ministerském předsedovi Robertu Ficovi, jenž dva dny před Vánoci jednal v Moskvě s Vladimirem Putinem údajně o dodávkách plynu, který Ukrajinci po vypršení příslušné rusko-ukrajinské smlouvy od Nového roku nepouštějí na Slovensko, navštívila ruskou metropoli také parlamentní delegace z Bratislavy. Takhle „suverénně“ se nechová žádná jiná členská země EU.
Dostane Oscara Člověk, který nemohl mlčet za války v Bosně? A proč někdy platí mlčeti zlato |
Předseda koaliční strany SNS Andrej Danko zopakoval mantru Ficovy vlády o politice otevřené na všechny světové strany. A zdůraznil, že v zájmu kýženého míru na Ukrajině má slovenská opozice dohodnout účast Kyjeva na jednáních o něm, když vláda má, jak bezelstně přiznal, dobré vztahy zase s Moskvou. Ještě že Kyjev i Moskva jsou z pohledu Bratislavy stejná světová strana…
Odhlédneme-li od naivních, obdivných a hlavně nepodstatných žvástů o tom, jak to Rusové navzdory sankcím, které na ně uvalil kvůli jejich válečné agresi Západ, zvládají, jak jsou obdivuhodně soběstační, zarážející je, že autory těchto výroků jsou zákonodárci reprezentující zemi, která se na přijímání oněch sankcí podílela. Něco jiného je kritizovat případnou neefektivitu sankcí a něco jiného pak stát na straně sankcionovaného a tleskat mu.
Každý trochu zorientovaný člověk ví, že přílišnou byrokracií svázaná EU ohrožuje sama sebe, ale prohlásit, že z Bruselu cítíme tlak, zatímco v Moskvě nám nevnucují názory, už zní jako špatný vtip. Vtip o to horší, že si autor tohoto výroku Andrej Danko ani neuvědomuje, že Moskva nám dnes nic nevnucuje i proto, že Slovensko není osamoceným kůlem v plotě, nýbrž členem EU a zejména NATO. V Kyjevě by mu asi řekli, že Moskva jim vnucuje víc než jen názory.
Po herečce Studenkové další odmítavé gesto
Loni v listopadu přivezli do Moskvy dva pomýlení komunální politici z východního Slovenska výtěžek sbírky na pomoc obyvatelům Kurské oblasti. Teď tam proběhla návštěva delegace parlamentní, avšak mentálně na stejné úrovni. Uvědomují si to nejen odpůrci vlády Roberta Fica, které tyto aktivity opět vyhnaly do ulic, ale též i někteří jeho ministři či koaliční poslanci.
Například poslanec vládní strany Hlas Samuel Migaľ přiznává, že „lidsky nerozumí, jak se kolegové mohou bavit a ,jednat’ s politiky, kteří mají na rukou krev stovek nevinných obětí našich sousedů“. Aby vyvážil ostudu z produkce Danko a spol., rozhodl se Migaľ se svými kolegy navštívit Kyjev. Jejich cesta byla prozatím z bezpečnostních důvodů odložena.
Právě chování Migaľa a jeho několika dalších kolegů z Hlasu poutá už delší čas pozornost celého politického Slovenska. Po zrodu rebelie tří poslanců v klubu SNS, bez nichž má vláda v parlamentu většinu jediného hlasu, by případný odchod migaľovců znamenal definitivní konec čtvrté Ficovy vlády. Zatím se ale tito zákonodárci ke koalici hlásí. A tak má nejnovější iniciativa opozice – na příští týden plánovaná mimořádná schůze sněmovny, na které chtějí vyslovit nedůvěru vládě – málo nadějí na úspěch. Ví to i premiér Robert Fico, který cítí, že má lepší karty než opozice a na konfrontaci se vysloveně těší: „Jak řekl jeden slavný maršál před válečnou bitvou: A bude bordel.“
V REAKCII NA MOJE ODVOLÁVANIE V NR SR SI POMÔŽEM SLOVAMI SLÁVNEHO MARŠÁLA: “A BUDET BORDEL!”
Ako predseda vlády SR pôjdem v pondelok na oficiálnu návštevu Turecka. V utorok podvečer odcestujem na Svetové ekonomické fórum do Davosu a na územie SR sa vrátim až vo štvrtok.
Za týchto okolností je preto najvhodnejším termínom mimoriadnej schôdze NR SR o vyslovení nedôvery vláde, ktorú chce iniciovať opozícia, utorok 21. januára 2025. Za predpokladu, že takto rozhodne podpredseda ...NR SR s právomocami predsedu NR SR Peter Žiga.
Bojovně naladěný Fico ve středu stihl ještě i vyškolit prezidenta Petra Pellegriniho. Ten prý udělal chybu, když řekl, že respektuje studenta, který mu při udílení ocenění pro mezinárodně úspěšné studenty v Prezidentském paláci odmítl podat ruku. „Někdo si tady říká o tři facky,“ napsal mj. ve své reakci Fico, jehož vláda od loňského jara, kdy byl premiér postřelen, opakovaně prohlašuje, že k násilí inspirovala útočníka opozice…
Mimochodem studentovo gesto přišlo jen dva dny poté, co státní vyznamenání odmítla z Pellegriniho rukou na protest proti politice ministryně kultury převzít herečka Zdena Studenková. Zdá se, že bratislavská vláda si vyrábí odpůrce nejen v Kyjevě a u jeho spojenců, ale i v řadách svých lidí a především mezi slovenskými voliči. S Dankovou SNS, kterou v posledních průzkumech podporují dvě procenta voličů, by Fico dnes už vládu nesestavil.
