Proč jezdí na Slovensko méně českých turistů než dříve? Nabízí se škála odpovědí. Třeba ta, že Slovensko již patnáct let používá euro, čímž se pro Čechy prodražilo. Za stejnou částku v eurech dostanou lepší služby v rakouských Alpách než ve slovenských Tatrách, zní časté mediální vysvětlení.
Politici to nahlížejí jinak. Třeba Rudolf Huliak, slovenský ministr cestovního ruchu (nominant za vládní Směr) a Ivan Štefunko, opozičník ze strany Progresivní Slovensko, v televizi TA3. Tu diskusi pěkně shrnul web Novinky.
Jak se stavíte k cestám na Slovensko?
Huliak oslovuje opozičníka: „Za to, že 40 procent Čechů, kteří jezdili do slovenských hor, teď jezdí raději do rakouských Alp, vděčíme velkým šelmám a vaší progresivní ideologii. Je to tím, že tady máme přemnoženého medvěda.“
Štefunko vidí příčinu samozřejmě jinde. V tom, že zahraniční turisté, kterých přijíždí méně, dostávají o Slovensku špatné zprávy, což je prý odrazuje. „Na Slovensku trpí demokracie,“ vysvětluje Štefunko úbytek českých i jiných turistů.
Huliak reaguje: „Co má demokracie společného s cestovním ruchem?“ Upřímně, na té otázce dost je. Člověk nemusí být fanouškem ani hnutí Směr, ani premiéra Roberta Fica ani politické orientace, kterou Slovensko v poslední době sleduje, ale může si spolu s Huliakem říci: „Co to má společného s turistikou?“
Když to šlo za Caeušesca do Rumunska…
Turisty dnes může odrazovat celá řada různých faktorů. Třeba to, čemu se říká „overturismus“ – prostě přecpané pláže, památky či zajímavosti. To, že za prostý vstup do města (Benátky) se musí platit. To, že třeba americké imigrační a celní úřady se chovají arogantně, někdo by řekl fašounsky. Nebo bezpečnostní riziko. Ne terorismus, jaký vládne například teď v Sýrii. Tam turisté nejezdí. Ale stačí „obyčejná“ (natožpak kartelová, narkomafiánská) kriminalita jako v Mexiku či jiných zemích Latinské Ameriky. To jsou vážné věci. Ale samotná politika? Stav demokracie jako takové? Fakt, že někde vládne parta nám nesympatická? To přece turistu na cestě neovlivní. A dříve to vůbec nerozhodovalo.
Milý Petře, jsme suverénní země. Fico odpověděl Fialovi, pozval ho na Slovensko |
Stačí si vzpomenout na Krétu. Do Mataly na jejím jižním pobřeží jezdili hipíci na přelomu 60. a 70. let, když v Řecku vládla plukovnická junta. Problémy neměli. My vzpomínáme spíše na Rumunsko 70. a 80. let, kdy diktátorsky vládl Nicolae Ceaušescu ve své nejhorší fázi. Kdy se o demokracii nedalo hovořit, obchody zely prázdnotou a často byl vypínán proud. A stejně Češi do Rumunska hojně jezdili – do Karpat i k moři. Namítnete, že to bylo za komunismu, kdy se skoro nikam jinam nesmělo. Ale i dnes můžete najít situaci tak trochu podobnou.
V létě 2017 jsem byl na dovolené v Lužických horách, na české i německé straně. V saské Lužici bylo krásně, vše fungovalo, ceny přijatelné. Do bývalého hradu a kláštera Oybin (je tam moderně pojatá expozice) se člověk dostal za pár eur, paní v pokladně – moje vrstevnice, vyrostlá v éře NDR – byla milá a vstřícná, ale…
Nevolila ta dáma náhodou AfD? Až po návratu jsem z médií zjistil (bylo před volbami u nás i v Německu, tudíž vycházely přehledy, mapy a grafy), že jsem značnou část dovolené strávil v hlavní baště AfD. Prostě tam, kde by měla číhat hrozba na každém rohu. Leč nečíhala. Jako turista jsem byl zcela spokojen a vůbec jsem si nepřipouštěl, že bych měl nad Lužicí (Saskem, Německem) lámat hůl. Tak proč ji turisticky lámat nad Slovenskem?
Téma pro profesionální výzkumníky
Vraťme se k úvodu. Argumentovat přemnoženými medvědy či špatnou pověstí demokracie na Slovensku může působit jako ideologické, přehnané, jako „účelovka“, řekl by Andrej Babiš. Ale ouha. Web Novinky, který o slovenské debatě informoval, připojil k článku anketní otázku: Jak se stavíte k cestám na Slovensko?
A při pohledu na výsledky člověk zírá. To, o čem si myslel, že je výplodem slovenské politiky a ideologie (medvědi, špatná pověst demokracie), pohlcuje i Čechy. Jistě, webová anketa není seriózní sociologický průzkum ani neodráží solidní vzorec populace. Ale hlasuje-li skoro 50 tisíc lidí, nelze to úplně odmávnout.
Výsledek. 7,5 procenta respondentů by na Slovensko nejelo kvůli medvědům. 69,7 procenta kvůli tamní politické situaci. 9,7 procenta kvůli vysokým cenám a špatným službám. Naopak rádo by tam zajelo jen 13,1 procenta hlasujících.
Intouš říká intoušům: proč se bavit se Zemanem i Ficem |
Vidíme tedy, že to není jen otázka jedné televizní debaty dvou slovenských politiků. Důvody jako „medvědi“ či „špatná pověst Slovenska“ nejsou jen ideologické řeči vycucané z prstu. Nepatří do kategorie bizár, ale do běžného uvažování české společnosti.
Odkud se toto spojování turistiky a politického kádrování bere? To asi nelze vystřelit od boku. Je to fenomén, který ještě před pár lety tak nápadný a vyhrocený nebyl. Skoro by se chtělo říci, že je to téma pro skutečně seriózní sociologický výzkum. Bojíme se více drahoty, medvěda, nebo Fica?
