Kdo by to byl čekal, že ještě i po desítkách let bude na Slovensku aktuální věta z dílny humoristů Lasici a Satinského „Soudruzi, kteří ještě nebyli ministry, ať se hlásí u soudruha Žinčici“. „Soudruzi“ z řad vládních poslanců, kteří si loni, rok po volbách, řekli, že udělají větší štěstí, když začnou dělat potíže, vsadili zjevně na správnou kartu.
Přestože premiér Robert Fico ještě v listopadu velkohubě prohlašoval, že se nenechá vydírat, s vyděrači nakonec zasedl k jednacímu stolu. Zřejmě usoudil, že jde o situaci, kdy je, jak říkával Karel Schwarzenberg, nutné spolknout ropuchu.
Rebelové ve vládě
Fica v jeho přesvědčení, že je lepší nakonec ustoupit než hodit flintu do žita a vydat se na milost a nemilost předčasných voleb, utvrdil i nejnovější průzkum volebních preferencí. Rozdíl mezi prvním, dnes opozičním, Progresivním Slovenskem a Ficovým Směrem je na úrovni statistické chyby. A co je ještě důležitější – bez ohledu na to, která z těch dvou stran by sestavovala příští vládu, protože jejich společné vládnutí je dnes prakticky nemyslitelné, k vytvoření parlamentní většiny by potřebovala účast nejméně čtyř stran, mezi nimiž by navíc byly velké programové rozdíly.
UHRYGabriel Sedlák vás v rubrice Uhry zve nejen do regionů, jež kdysi tvořily Uhersko, které je společným dědictvím zejména Maďarů, Slováků, Němců a Židů, ale i do širšího okolí. A v neposlední řadě se věnuje i uhrům s malým „u“, tedy různým chybám na kráse tamních společností. |
Přednost proto dostala resuscitace někdejší povolební většiny koalice Směr, Hlas a Slovenská národní strana. Premiér Fico odebral svým koaličním partnerům, kteří si nedokázali udělat pořádek se svými vzpouzejícími se poslanci, po jednom ministerstvu a stáhl je pod svá křídla. Nejhlasitější ze sedmi rebelů byli „vykopnuti“ do ministerských seslí a v parlamentu nahrazeni poslušnějšími poslanci. Sněmovna si tak mohla po bezmála roce zvolit svého řádného šéfa, tím posledním byl do loňského dubna prezident Peter Pellegrini. Druhým nejvyšším ústavním činitelem Slovenska se tak ve středu stal dosavadní ministr investic, regionálního rozvoje a informatizace Richard Raši.
Mimochodem právě na jím uvolněné místo ve vládě nastoupil bývalý poslanec Hlasu Samuel Migaľ, zatímco další z rebelů, Rudolf Huliak, už předtím usedl do křesla ministra cestovního ruchu a sportu. Ani o osud jeho předchůdce není proč se obávat. Obnovená parlamentní většina 79 poslanců zvolila exministra Dušana Keketiho viceguvernérem Národní banky Slovenska.
Podepsali jsme dohodu, oznámil Fico. Domluvil se s rebelujícími poslanci |
Tak už to v politice chodí
Politika, nebo korupce? Kdekdo by se mohl divit, že na slovenském úřadu vlády ještě nezasahuje speciální policejní jednotka, čehož jsme byli svědky v Praze v roce 2013. Jednou z větví tzv. kauzy Nagyová, kterou máme spojenou se státním zástupcem Ivo Ištvanem a šéfem policejního protimafiánského útvaru Robertem Šlachtou, bylo tenkrát stíhání tří exposlanců, kteří se měli vzdát svých mandátů výměnou za pozice ve státní správě. Vyšší pozice ve státní správě než ty ministerské, jež si do svých životopisů zapsali Migaľ a Huliak, už si sotva lze představit. Stíhání české trojice tenkrát zastavil soud s odkazem na jejich poslaneckou imunitu.
Čili správná odpověď je politika. Tak už to v ní chodí. Voliči před rokem a půl rozdali karty a ti, kdo mají parlamentní většinu, se nastalé situace snaží využít, jak to jen jde. Podle vlády ve prospěch země, podle opozice ve svůj prospěch.
Jiná otázka je, jak dělný asi bude Ficův tým, když v něm teď rebelové budou zastávat ještě důležitější posty než dosud. Radomír Šalitroš, který svůj poslanecký mandát vyměnil za post státního tajemníka na Migaľově ministerstvu, před časem přiznal, že se „musel jít vyzvracet“ poté, co podpořil některé z vládních zákonů. Konkrétně zmínil například kontroverzní trestní zákon.
Fico upevňuje kontrolu, Pellegrini jmenoval ministrem protievropského Huliaka |
Americká rána pod pás
Vládní většina je tedy na Slovensku obnovena, ale žádné růžové období Ficův kabinet nečeká. Už loni musel přistoupit k uzdravování veřejných financí, jako důvod tenkrát uváděl špatné hospodaření předchozích vlád. Teď se na Slovensko valí další pohroma. Bude i tentokrát Fico ukazovat prstem na hlavního viníka?
Zavedení 25procentních cel na dovoz automobilů do USA, které oznámil bratislavskou vládou tolik velebený prezident Donald Trump, postihne vedle Německa snad nejvíc právě Slovensko. To je v přepočtu na obyvatele největším výrobcem automobilů na světě. Experti očekávají zvýšení nezaměstnanosti a snížení tempa růstu slovenského HDP o 1,5 procentního bodu.
