Prezident obvinil Macinku z vydírání, obrátil se na policii a okamžitě odjel na dovolenou. To odstartovalo horečnou činnost jeho „agentů“, tedy představitelů nynější opozice, ti vyvolali hlasování o nedůvěře vládě. Prezidenta podpoří též Milion chvilek pro demokracii, jen nevíme v čem. Nejvýmluvnější zdůvodnění přednesl předseda Starostů Vít Rakušan: „Tahle vláda nemá žádné morální zásady a řeší jen křeslo pro Filipa Turka. Proto vyvoláme hlasování o nedůvěře.“ Takto fundovaný právní rozbor zajisté odůvodní prakticky cokoli.
Vysloví sněmovna vládě Andreje Babiše nedůvěru?
A jak bude sněmovní jednání probíhat? Jako vždy, to, co minulá vláda vyčítala minulé opozici, předvede v roli opozice aktuální. Předpokládáme, že se přihlásí všichni, najmě poslanci s přednostním právem a předvedou opět obstrukci, která opozici zajistí pozornost. Vždyť při projednávání důvěry vládě se přihlásili všichni pirátští poslanci (na některé se nedostalo administrativní chybou), čímž také zásadně přispěli k tomu, že schůze o důvěře trvala 26 hodin a byla také rekordní. Opozice bude chtít (stejně jako ta minulá) na sebe strhnout maximum pozornosti.
Zatímco Babišova vláda čelila mezi červnem 2018 a prosincem 2021 třem pokusům o vyslovení nedůvěry, Fialova byla nucena podstoupit čtyři. Současná Babišova jich může čekat mnohem víc, možná každý měsíc jedno, soudě podle naladění opozičních předáků. Babiš coby premiér „čekal“ na první vyslovení nedůvěry od 12. července do 23. listopadu 2018, předtím Petr Fiala dokonce od 13. ledna do 2. září 2022.
Dělná sněmovna? Zapomeňte
A že by něco mohl změnit nový jednací řád sněmovny? To je otázka, vláda návrh předložila a to i ve spolupráci s opozicí a přinejmenším při prvním čtení jej podpoří i někteří Starostové. Na druhé straně Piráti už se vymezili a nazvali změnu jednacího řádu pokusem o to, jak opozici umlčet. Ani oficiální stanovisko Starostů nepůsobí zrovna optimisticky. K předložené změně budou připravovat vlastní návrhy, kterými chtějí narovnávat určité nesrovnalosti. ODS se tváří naprosto odmítavě, tedy pro optimismus není místo.
Kabinet má důvěru, začne vládnout a nevyhnutelně i dělat chyby |
Navíc musíme zvážit ještě faktor uspokojení, ten dosahuje maxima v okamžicích, kdy bývalý vládní prominent, který už nemá vliv, může alespoň vládní většinu rozzuřit svou obstrukcí. A to se týká všech, dnešní i minulé opozice. „Morální a hodnotové“ argumenty se nad to dají vymýšlet s daleko větší lehkostí než věcné připomínky. Dělná sněmovna nás nečeká, spíš překonávání starých rekordů v obstrukcích a vzájemných urážkách.
A že voličům slibovali všichni něco úplně jiného? Na tom přeci nezáleží, to bylo před volbami a mohou za to vždycinky „ti druzí“.
