Nedávno jsem kdesi na webu četl o starší reportáži z pořadu Newsroom ČT 24. Vyšla už osmnáctého ledna. Přehrál jsem si ji tedy se skoro měsíčním zpožděním. Pojednávala o zajímavém trendu. Politici se prý vyhýbají novinářům. Raději komunikují se svými příznivci přes sociální sítě. Obsah vytvářený veřejnými činiteli se tak mění v propagandu. Poslanci, ministři či kandidáti na nejrůznější funkce dnes už nečelí kritickým otázkám. Chybí i nezávislé ověření pravdivosti jejich tvrzení.
„Mám to ve videu. Mluvím na ně přímo, ne přes vás,“ prohlásil v reportáži Andrej Babiš.
„Jimi“ myslel trestně stíhaný premiér Česka, toho času v koalici se dvěma otevřeně fašistickými stranami a šiřiteli antivaxerských bludů, svoje sledující na internetu. Mám pochybnosti, zda jde o novou věc.
Rusko se může odpojit od internetu už v březnu. Bude mít vlastní runet |
Podobné tendence se dají pozorovat už delší dobu. Z hlediska politiků působí popsaný přístup velmi pohodlně. Otázka ovšem je, nakolik opravdu funguje. Pokud ano, pak jak dlouho ještě fungovat bude.
Rozdíl o dva řády
Na sociálních sítích mluví každý ke svojí bublině. Přesvědčuje už přesvědčené. Doba, kdy se dalo pomocí těchto platforem oslovit větší množství lidí, už navíc pomalu končí. Dost možná dokonce skončila. Stačí se namátkou podívat na počty reakcí pod videi z premiérovy facebookové stránky. První, na které jsem narazil, mělo 13 tisíc lajků, 1,9 tisíce komentářů a 377 repostů.
Na první pohled to působí jako poměrně vysoká čísla. Facebook má ale v Česku okolo pěti milionů uživatelů. Z těch je 13 tisíc jen zhruba čtvrt procenta. Babišovo hnutí ANO získalo v posledních volbách přibližně 1,9 milionu hlasů.
I ve srovnání s nimi působí celkové počty reakcí jako nízké. O Babišovi se přitom mluví prakticky neustále. Méně oblíbení nebo méně kontroverzní politici na tom budou ještě hůř. Lze namítnout, že počty lidí, kteří s videem interagují, budou řádově nižší než těch, kteří ho vidí.
Sociální sítě jsou odsouzené ke vzniku bublin, hádek a nerovností |
To je pravda. Zhlédnutí se ovšem na Facebooku započítává už po třech sekundách. Video přitom může mít klidně dvacet minut. Lajk či komentář jsou nejspolehlivější známky vědomého zpracování obsahu.
Role dnešních sociálních sítí jako prostředku šíření informací nadto prudce klesá. Vloni na podzim to přiznal i zakladatel společnosti Meta, který vlastní právě Facebook, Mark Zuckerberg. Udělal to u soudu s americkou Federální obchodní komisí. Funguje jako obdoba našeho antimonopolního úřadu.
Sdílení vyšlo z módy
Slyšení se týkalo dávné minulosti. Z pohledu vývoje webu určitě. Projednávaly se v něm akvizice Instagramu a WhatsAppu. První platforma kdysi sloužila ke sdílení fotografií. Druhá funguje hlavně jako komunikátor. Samotná společnost Meta vznikla až v roce 2021. V době nákupů vystupovala ještě jen jako Facebook Inc. Instagram koupila v roce 2012, WhatsApp o dva roky později.
Zuckerberg u soudu prohlásil, že Facebook a Instagram už nejsou primárně sociální sítě. Ty fungovaly na základě sdílení obsahu mezi přáteli. Jenže právě to podle technologického magnáta „významně pokleslo“.
Lajkujeme už dvacet let. Kouzelné tlačítko změnilo svět, vzniklo opsáním |
V roce 2023 strávili uživatelé Facebooku prohlížením fotek, videí a statusů svých kontaktů jen 22 procent času. Vloni to bylo pouhých sedmnáct. Na Instagramu byl podíl ještě nižší. V roce 2022 vyšel jen 11 procent. O dva roky později už jen sedm.
„Množství informací, které lidé sdílejí se svými přáteli, zejména na Facebooku, klesá,“ prohlásil Zuckerberg. „Dokonce i počet nových přátel, které si lidé přidávají... Myslím, že také klesá. Ale přesná čísla neznám.“
Veřejné nebo poloveřejné sdílení upadá. Kvete však výměna soukromých sdělení. Potvrdil to i šéf Instagramu Adam Mosseri: „Myslím si, že [Instagram] je v tuto chvíli spíše aplikací pro zasílání zpráv než aplikací pro sdílení příspěvků.“
Změna nápadně připomíná známé řetězové maily, které si prý mezi sebou posílají hlavně starší lidé. Psát na zeď na Facebooku tak bude brzo… Inu, jako mluvit do zdi.
