Dozvěděli jsme se tak, že v preferencích přeskočil STAN bývalé spoluvládce ODS. STAN je tedy druhý a má už jen zhruba dvaapůlkrát méně než vedoucí hnutí ANO. ODS má třikrát méně než ANO. Piráti, coby už tradiční strana, se perou o závěr peletonu s SPD. KDU-ČSL a TOP 09 se závistí mohou koukat na Motoristy sobě, kteří jednou o kousek překonají pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny, jindy ne. Na rozdíl od lidovců a topky jsou alespoň poblíž.
Žádná změna nepřichází, proto si mohou Starostové připadat jako vítězové |
Opoziční mizérie
V jiném průzkumu jsme se dozvěděli, že pro více než polovinu voličů bývalé vlády ODS, TOP 09, KDU-ČSL a Piráti nepředstavují věrohodnou alternativu k vládě. Srozumitelní jsou jen pro přibližně třetinu svých voličů. Blokování zákonů opozicí má podporu jen u třetiny všech voličů, naopak tři čtvrtiny chtějí alternativní návrhy a podporu těch vládních zákonů, které jsou prospěšné pro všechny. Co naopak voliči očekávají, je upozorňování na případná pochybení vlády, toho se jim ale podle průzkumu nedostává.
Jste spokojeni s výkonem současné opozice?
Pikantní je role té části médií, které jsou opozici nakloněné bez uzardění. Pokud jsou soukromá, mají na to plné právo. Jelikož je okurka a obsazení redakcí nemůže jinak než odpovídat tomu, co říkají sociologické průzkumy, masochisticky se rýpají v aktuální opoziční mizérii. Nejenže nelichotivé průzkumy uveřejňují, ale dokonce i vydávají posmutnělé články o tom, jak na předsedu ODS Kupku, jenž vyrazil lovit voliče na kole, nikdo kromě kolemjdoucích nepřišel. Vše se odehrává za vydatného sekundování Petra Pavla, který dělá, co může pro návrat bývalé vlády a své případné znovuzvolení. Nechat se fotit, jak fotí, případně házet klacky pod nohy vládě, nic nepomáhá.
A proč to všechno? Opozice si v době vlády navykla na moralizování a kázání občanům, co si mají správně myslet, dojela na zoufalý výkon v oblasti daní, praxe a plnění slibů. Ve vyjetých kolejích jede dál. Její výkon je lákavý jako kolotoč bez atrakcí, nakřáplý v suchém parku podzimního listí. Cirkus bez zvířátek, do nějž láká panoptikum těch, kteří oslovují s tématy, která jsou mnohým buřt, případně je nervují. Typu vzdání se práva veta v EU nebo přijetí eura.
Zásadoví a neústupní politici opět ostrouhali, opozičníky vede Petr Pavel a Andrej Babiš |
Absence alternativy
Mezitím si vláda (z pohledu opozice jistě trestuhodně) všimla, že je sucho (Andrej Babiš tudíž vyrazil a představil plán společně s ministrem Šebestyánem), že podmínky penzijka jsou nevýhodné (Alena Schillerová předložila zákonnou úpravu), u čerpaček se ceny jakžtakž drží (pumpaři se evidentně raději regulují sami, než aby přišlo další stropování státem), ministr Bednárik otevřel na vlastní riziko dálnici na Vídeň (ministerským rozhodnutím, hrozí soudy aktivistů), akcelerační zóny větrníků se osekaly na 11 procent návrhu bývalé vlády (Turek, Červený), vrací se školkovné, sleva pracujícím studentům, a tak bychom mohli pokračovat.
Babišův paradox. Opozici poráží i v „jejím“ žebříčku, Pavel ale odolává |
S opatřeními vlády je možné souhlasit i nesouhlasit, protože něco dělá ve vztahu ke každodennosti občanů. A teď si představme, jak by průzkumy vypadaly, kdyby nás Motoristé uštěpačnou ironií (také se zasměji) zásobovali ne skoro každý den, ale jednou měsíčně nebo alespoň jen jednou za dva týdny. Solidní opozici potřebujeme už jen kvůli tomu, abychom mohli debatovat o alternativních cestách opatření ke zlepšení života v naší zemi. To by je ale musel nejdříve někdo nabídnout.
