Předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová nechala před pár týdny předsednictvo strany odhlasovat, že chtějí jít do holportu s hnutím Stačilo! v čele s Danielem Sterzikem, jenž se zve Vidlák, a především se šéfkou komunistů Kateřinou Konečnou.
V sociální demokracii to vyvolalo bouři, někteří začali odcházet. Především však – jakkoli dohoda o společných kandidátkách byla zjevně hlavními aktéry dohodnutá – začali cukat někteří členové Stačilo!, kterým to jejich vůdčí duo zjevně dopředu neřeklo. Jakkoli tedy stvrzení společných kandidátek Stačilo! a SOCDEM vypadalo jako formalita, všechno se táhne a definitivní slovo slíbili z hnutí Sterzika a Konečné až na příští týden.
Námluvy nevyšly. Přísaha půjde do voleb samostatně, povede ji Šlachta |
Mezitím Vidlák Sterzik poměrně teatrálně vyzval ke spolupráci i Přísahu Roberta Šlachty. Veřejným provoláním, které navíc uvedl následujícími slovy: „Chci mít čisté svědomí, že jsem pro spojení udělal všechno, co se dalo...“
Šlachta, který do této doby jednal o možném spojení s kdekým od SOCDEM až po ANO, vzápětí Sterzika odmítl způsobem, který některá média popsala slovy, že se mu „vysmál“. Oni, ačkoli se v preferencích pohybují okolo dvou procent, budou prý kandidovat sami.
Do toho začaly půtky v uskupení okolo SPD Tomia Okamury, jejichž kandidátky doplňují lidé z Trikolory, Svobodných a PRO Jindřicha Rajchla. Voliči sice na jejich spojení reagovali soudě dle výsledků průzkumů docela dobře, ale to také zpravidla bývá nejvyšší čas snažit se vyboxovat si pro sebe víc.
Poslední čtyři dny na dohodu. PRO rozhodne, zda necukne ze spojenectví s SPD |
Jak upozornily Seznam Zprávy, lidé z PRO si začali stěžovat, že mají pouze jediného lídra a vůbec málo lidí na kandidátkách. O víkendu prý přijali usnesení, kterým vyzvali SPD „k serióznímu jednání a k naplnění požadavků na místa“. Včera mělo věc na základě Okamurovy reakce řešit celorepublikové předsednictvo PRO.
Mezitím už začali někteří členové PRO novinářům vykládat, že by se také mohli sbalit a zkusit vyrazit za Stačilo!, což Sterzik, který s rajchlovci spolupracoval, než přešel ke Konečné, komentoval slovy, že jsou k debatám o spojování vstřícní. S tím, že ale nehodlají být příčinou žádného rozkolu.
Je vlastně docela jedno, jak jednotlivé žabomyší půtky mezi různě poslepovanými bloky malých opozičních stran dopadnou. Jestli se třeba někteří od někoho trhnou a přidají jinam. Necelé tři měsíce před volbami je to však jen slabá ukázka, jak to může vypadat po nich, pokud tato část opozice skutečně uspěje a bude jednat o vytvoření vlády s Andrejem Babišem.
Ač se to mnohým nezdá, jsou totiž jejich šéfové většinou docela příčetní a vědí, co chtějí. Konečná se Sterzikem opanovat levici. Maláčová se Zaorálkem se nějak dostat do Sněmovny a tvrdit, že tak SOCDEM může přežít. Okamura s Radimem Fialou pokračovat v úspěšném politickém byznysu. Rajchl s Majerovou ho alespoň pořádně rozjet. A Šlachta… tam opravdu těžko říci…
Jenže „řadoví“ straníci a členové hnutí je do jisté míry poslouchají jen do chvíle, než začne jít o jejich posty. A když je získají, dostanou zpravidla pocit, že jsou oblíbení a chytří jako rádio, takže začínají kverulovat. Většinou to vede k hádkám, politickému vydírání, rozkolům a štěpení, jako tomu bylo třeba u Věcí veřejných či předchozího Okamurova Úsvitu přímé demokracie.
Pro Babiše, který to může sledovat jako v křišťálové kouli, to nejsou růžové vyhlídky…
