Dle politické orientace je ďábel pro jedny a spásný anděl pro druhé skryt právě v této normě, která má být jednou ze záruk svobodné, rovné a spravedlivé politické soutěže. O pozastavení činnosti strany a hnutí pojednávají především paragrafy 14, 15 a 16. Nejdůležitější je s ohledem na návrh policie státnímu žalobci obžalovat celou SPD a jejího předsedu paragraf 15.
Jeho odstavec 2 ustanovuje: „Pozastavit činnost strany a hnutí nebo je rozpustit nelze v době ode dne vyhlášení celostátních voleb do Poslanecké sněmovny, Senátu, Evropského parlamentu, zastupitelstev měst a obcí a zastupitelstev vyšších územních samosprávných celků nebo volby prezidenta republiky do desátého dne po posledním dni těchto voleb. To neplatí, jestliže je činnost strany a hnutí v rozporu s § 4.“
V paragrafu 4 je: „Vznikat a vyvíjet činnost nemohou strany a hnutí, a) které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů státu, b) které nemají demokratické stanovy nebo nemají demokraticky ustanovené orgány, c) které směřují k uchopení a držení moci zamezujícímu druhým stranám a hnutím ucházet se ústavními prostředky o moc nebo které směřují k potlačení rovnoprávnosti občanů, d) jejichž program nebo činnost ohrožují mravnost, veřejný pořádek nebo práva a svobodu občanů.“
Široký paragraf
Po nepříliš záživném, ale nezbytném a vysvětlujícím úvodu je zřejmé následující. Pokud by do voleb stihl žalobce podat žalobu a Nejvyšší soud rozhodnout, hnutí SPD by se voleb účastnit coby subjekt nemohlo, neboť by se s pravděpodobností hraničící s jistotou do paragrafu 4 vešlo. Založení nového subjektu by mu nepomohlo, protože kandidátky musejí být podané do 29. července.
Onen paragraf je celkem široký, například ohrožení mravnosti může být vnímáno subjektivně. Co je pro jednoho příliš, pro druhého akorát, pro třetího málo, pro další podružné. Pokud se vydáme na pole politické satiry, teoreticky by mohlo mravnost ohrozit například nevhodné oblečení představitelů či představitelek stran, nebo veřejně pronášené hrubé výrazy.
Co se týká SPD, její představitelé v čele s Tomiem Okamurou mluví o stíhání účelovém, neboť „Fialova vláda se snaží zmanipulovat volby“. Přidávají, že je nechce vládní koalice připustit k volbám, třebaže se nedopustili ničeho jiného než pojmenování skutečné hrozby. Ruku na srdce, billboardy byly nevkusné, pro jedince slabší povahy nebo děti naprosto nevhodné ke zhlédnutí, ale liší se jejich obsah od toho, co SPD říká a činí roky?
Pro mobilizaci voličů SPD coby pravicové alternativy k vládě i pro motivaci jít k volbám celé opozice, tedy hnutí ANO oslovující hlavně umírněný středu vlevo i vpravo, Stačilo! coby levicové alternativě k vládě i Motoristy sobě a Přísahu, je tvrzení o účelovosti dostatečné.
Zmanipulované volby
Stíhání policií v době, kdy ministerstvo vnitra vede předseda STAN Vít Rakušan, je pro SPD opravdový volební dáreček. Pokud strana nebude zrušena, body zúročí, už teď se vrátila v preferencích na třetí místo.
Je to však také nebezpečí pro hnutí ANO, jehož voliče může mobilizovat úvaha, že vládní strany, vědomy si, že volby pravděpodobně nevyhrají, vsadily vše na to, aby ANO nemělo koaliční potenciál. Stačilo! se může dále vézt na vlně svého hesla „Hlas umlčované většiny“.
Úvaha, proč teď, a ne dříve nebo později, jistě napadne i vládní voliče. Dokáží všichni odolat pokušení dojmu, že se sice zametá s jejich nepřáteli, ale způsobem na první pohled pocitově nevonným?
Trestní oznámení na SPD od vládního politika za údajné šíření nenávisti prostřednictvím volebních billboardů je v době předvolební a při současných preferencích indikujících vítězství opozice – jemně řečeno – nevhodně nehezké. Zde je třeba zmínit, že policie dělá jen svou práci šetření na základě oznámení coby rukojmí zdání účelovosti načasováním právě předmětného trestního oznámení.
Můžeme se divit, že nadpoloviční většina respondentů v průzkumu ministerstvu vnitra sdělila, že se nejvíce obávají zmanipulování voleb touto vládou a opoziční strany organizují své příznivce, aby byli ve volebních okrscích v co nejvyšším počtu kvůli kontrole sčítání hlasů i ve světle toho, co se stalo Michaele Šojdrové v eurovolbách ve Zlínském kraji a KSČM ve volbách krajských v Libereckém kraji?
