Tak to alespoň vypadá v reportážích zpravodajů našich sdělovacích prostředků ze Spojených států amerických. Což je ovšem sám o sobě název, jenž je jazykově poněkud problematický, tak se podívejme nejdříve na něj.
Když Kramériusowy Cýs. král. wlastenské nowiny popisovaly, jak veřejník Jiří Washington vede ozbrojenou vzpouru proti britské koruně, užily jako název nově vyhlášeného státního útvaru slovní spojení „Spojené osady severoamerické“ (dnes již dávno zapomenutý novotvar „veřejník“, variantně „veřejnovník“, vymyslel o století dříve Jan Václav Rosa jako český ekvivalent cizojazyčného výrazu „generál“). Tato prvotní volba českého názvu nebyla příliš šťastná, protože po počátečních zmatcích (kdy někteří z otců zakladatelů USA používali mj. i název „United Colonies“, nad čímž zůstává rozum trochu stát) se již na podzim r. 1776 prosadilo dnešní „United States of America“.
Cla, válka, hesla, vztahy s Moskvou… a epigon |
Alternativní „United States of North America“ bylo použito pouze v obchodních a spojeneckých smlouvách uzavřených s Francií r. 1778 (ty byly ze strany Ludvíka XVI. chápány hlavně jako nástroj oslabení britské moci, fakticky však do Francie v jejich důsledku přišly revoluční, demokratické ideje, což v součtu s tím, že vojenská podpora povstalců vyprázdnila francouzskou státní pokladnu, podkopalo bourbonskou monarchii a značně přispělo k revolučnímu výbuchu r. 1789).
Ovšem zkrácení českého názvu na dnešní „Spojené státy americké“ žádné výrazné zlepšení z jazykového hlediska nepřineslo, neboť jednak jde nadále o překlad nepřesný (měl by vlastně znít „Spojené státy Ameriky“) a jednak má nestandardní slovní pořádek (přídavná jména, až na výjimky jako „kyselina sírová“, stojí v češtině před rozvíjeným podstatným jménem, mělo by tedy asi být – když už – „Spojené americké státy“).
Za poznámku stojí, že jiné slovanské jazyky se k věci postavily – řekněme – tak či jinak lingvisticky adekvátněji: ruština (kterou tím nikterak nepropaguji) má „Sojediňonnyje Štaty Ameriki“, bulharština „Saedineni amerikanski štati“.
Hospodin, hospoda, hospodářství (a mechanizace nádavkem) |
A jistě také platí, že název skládající se ze tří slov je příliš dlouhý pro běžnou komunikaci, takže se mimo ryze oficiální kontexty používá spíše „Spojené státy“ (velmi neformálně dokonce jen „Státy“) nebo „Amerika“, což obojí je ovšem při exaktnějším pohledu poněkud nepřesné, neboť striktně vzato Amerika je celý kontinent sahající od Arktidy až k Antarktidě (což píši zejména z toho důvodu, že ač se mi to nelíbí z mnoha jiných hledisek, jistým způsobem to legitimizuje název „Gulf of America“ – i když Donald Trump to tak asi nemyslel…) a zkrácený název „Spojené státy“ by mohl označovat i Mexiko, jehož oficiální název zní „Estados Unidos Mexicanos“ neboli (při zachování španělského slovosledu) „Spojené státy mexické“.
Ale abych se vrátil k tématu administrativy a tarifů: nemyslím si, že bychom měli takovéto amerikanismy (neboť to už nejsou ani anglicismy) přejímat. Důvodem mého nesouhlasu rozhodně není sám cizí původ těchto slov (navíc „administrativa“ má původ v latině a „tarif“ v arabštině), ale fakt, že jsme je do češtiny převzali již dávno – ovšem s jiným významem. Alespoň mně jakákoliv zmínka o „americké administrativě“ evokuje představu chicagského či novoyorského mrakodrapu a v něm sálu plného úředníků sklánějících se nad lejstry a „tarify“ mi připomínají tak jedině ceník jízdného v MHD.
Leč samozřejmě tuším, že jazykový vývoj se nedá zastavit…
