Facky kvůli bělehradské vládě padaly totiž minulý víkend také na slavnostech vojvodinských Slováků a v Bratislavě se proto tamní opozice pře s vládou o to, zdali se do věci vložit. Premiéru Ficovi se do toho moc nechce. A jakkoli se nám může nelíbit například jeho postoj k válce na Ukrajině nebo démonizace slovenské opozice, tentokrát má v zásadě pravdu.
UhryGabriel Sedlák vás v rubrice Uhry zve nejen do regionů, jež kdysi tvořily Uhersko, které je společným dědictvím zejména Maďarů, Slováků, Němců a Židů, ale i do širšího okolí. A v neposlední řadě se věnuje i uhrům s malým „u“, tedy různým chybám na kráse tamních společností. |
Přeborníkem v disciplíně obhajoby krajanů v zahraničí je v našem regionu Budapešť. Naposledy to předvedla, když byl před měsícem na Ukrajině při náboru do armády ubit ukrajinský občan maďarské národnosti. Předseda maďarské vlády Viktor Orbán, který dlouhodobě odmítá členství Kyjeva nejen v NATO, ale i v EU, na adresu Ukrajiny okamžitě prohlásil, že země, ve které je při nuceném odvodu ubit člověk, nemůže vstoupit do Unie.
Taková slova se snadno říkají, když je někdo s dnešním politickým vedením v Kyjevě permanentně ve při. Copak by ale asi Viktor Orbán řekl, kdyby ubili Maďara v srbské Vojvodině, kde žije ještě početnější, asi čtvrtmilionová maďarská menšina? Nejspíš by volil jiný slovník. Se současným srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem si totiž maďarský premiér notuje, oba si libují v tom, jak suverénně reprezentují své země a svůj lid. Třetím členem téhle aliance je slovenský premiér Robert Fico. A právě on se teď octl v oné nezáviděníhodné pozici.
Mlčení obránců národních zájmů
Ve Vojvodině na severu Srbska, kde vedle většinových Srbů a významné maďarské menšiny žije i několik desítek tisíc Slováků, sice žádného z nich nikdo nezabil, k násilí tam ale došlo.
Na Vinnetouových Plitvických jezerech padla první oběť chorvatské války za nezávislost. Skončila před 30 lety |
Příznivci prezidenta Vučiče a jeho Srbské pokrokové strany (SNS) zničili minulý víkend výstavu fotografií z protivládních demonstrací pořádanou v rámci největší kulturní akce Slováků ve Vojvodině ve městě Bački Petrovac (slovensky Báčsky Petrovec). Autoři výstavy chtěli upozornit na to, že místní slovenský týdeník Hlas lidu vůbec neinformuje ani o protestech, které vypukly poté, co zřícení přístřešku vlakového nádraží v Novém Sadu zabilo 16 lidí, ani o problémech, jimž čelí slovenská menšina v Srbsku.
Vzhledem k tomu, že při incidentu došlo i k fyzickým potyčkám, slovenská opozice vyzvala vládu v Bratislavě, aby se vojvodinských Slováků zastala. Lídr opozičního Progresivního Slovenska Michal Šimečka neváhal a včera navečer dokonce dorazil na místo činu. K fotografiím ze setkání s místními Slováky publikovaným na Facebooku mimo jiné napsal: „Slováci v Srbsku se cítí úplně opuštěni, vydáni na pospas místním chuligánům a rváčům, nikdo jim nepomůže, nikdo z naší vlády se jich nezastal, nepředvolal si srbského velvyslance, kašlou na ně.“ Šimečka v závěru vyzval premiéra a šéfa diplomacie, aby konali. Což oba odmítli.
Fico a spol. se rádi prezentují jako ti největší obránci národních zájmů, jeden by proto čekal, že jim nebude činit potíže zastat se v Srbsku napadených Slováků. Jenže jak to udělat, chtějí-li si zachovat svou národoveckou tvář a přitom nezvyšovat hlas na prezidenta Vučiče, jednoho z mála spojenců? Šimečkův apel sice možná žádného Slováka nenechává lhostejným, současně ale platí, že „úplně opuštěni a vydáni na pospas chuligánům a rváčům“ jsou dnes v Srbsku nejen tamní Slováci, ale všichni občané, kteří by se shodli s lídrem slovenské opozice v tom, že Vučič „systematicky omezuje občanské svobody“.
O vojínu Pellegrinim. Je obrana vlasti věcí svalnatých politiků a MMA bojovníků, či všech občanů? |
Fico se samozřejmě nechce vměšovat do vnitřních záležitostí země svého přítele Vučiče (a už vůbec ne tím, že bude bránit jeho kritiky), protože netouží po tom, aby se někdo jednou vměšoval do vnitřních záležitostí slovenských. Za překročení hranice považuje už i předloňskou Londýnem placenou kampaň vyzývající mladé slovenské voliče k účasti na volbách. Jistě byl i před 19 lety rád, že fyzické napadení slovenské studentky maďarské národnosti Hedvigy Malinové zůstalo navzdory kritice ze strany Budapešti čistě vnitřní slovenskou věcí. A to navzdory tomu, že motivy útoku, jehož okolnosti sice nikdy nebyly úplně objasněny, nebyly jako teď v Srbsku obecně politické, tenkrát šlo o projev národnostní nesnášenlivosti.
Slovák proti Slovákovi
Takže ať se to komu líbí nebo ne, když si odmyslíme Ficovo plácání o snahách „importovat do Srbska tradiční Majdan“ (kdo si ještě dnes vzpomene na loňskou hrozbu převratu na Slovensku se zahraniční účastí?), slovenský premiér má pravdu v tom, že jde o vnitropolitický spor, který si mají vyřešit srbští občané sami. Ideálně ve volebních místnostech, k čemuž by podle stoupenců opozice mělo dojít předčasně a ne až v řádném termínu v roce 2027.
Jak Fico sám zdůraznil, mezi Slováky ve Vojvodině jsou jak stoupenci strany už dvanáctým rokem vládnoucího Vučiče, tak jeho odpůrci. Není proto vyloučeno, a z dostupných zpráv to tak naopak vypadá, že při incidentu ve městě Bački Petrovac stáli proti sobě Slováci s různým politickým vkusem.
Jenže to všechno neznamená, že by nebylo co vyčíst vládě v Bělehradu, která na jednu stranu usiluje o členství v EU, současně ale už léta čelí obviněním z potlačování demokratických svobod. Údajné nečinné přihlížení policie při násilném útoku nacionalistických stoupenců vlády na výstavu vojvodinských Slováků by si asi pár nevinných otázek a možná i několik dobře míněných rad ze strany Bratislavy zasloužilo. Má ale Vučiče poučovat zrovna Fico, když oba politiky spojuje slabost pro vládce v Kremlu a schopnost vidět protivládní spiknutí za každým rohem?
