Rozbuškou se stal rozhovor předsedy Stačilo! Daniela Sterzika, jenž si říká Vidlák, pro Seznam Zprávy. Sterzik v něm kromě jiného řekl, že nyní musejí jejich námluvy posvětit členové hnutí, že se tak má stát do čtrnácti dnů, sociální demokraté se budou muset podílet na financování kampaně a že Stačilo! nehodlá měnit už schválený program a strategii. Okamžitě to vyvolalo vlnu spekulací.
PODCAST: S komunisty se nespolupracuje? Některým z nás už to vedro zavařilo mozek, zaznělo |
„V uplynulých třech měsících jsme náš program dotvořili, poskládali jsme kandidátky, sestavili jsme strategii pro předvolební kampaň a tato práce se už nedá vzít zpátky. (…) Nedovedu si představit, že bych po komkoli z mých lidí, kteří celé jaro intenzivně pracovali, dávali do toho svůj volný čas, své peníze a úsilí, mohl chtít, aby to celé vzali zpátky,“ uvedl Sterzik.
Jeho slova vyzněla příkře. I někteří socialisté tak začali spekulovat, zda je nakonec Konečná a spol. nekopnou s rozběhem do zadku. Jenže tak horké to nejspíš nebude.
Rozdíl oproti jednáním SOCDEM se Stačilo! z přelomu roku a těm nynějším je totiž zásadní. Zatímco tehdy do něj obě strany vstupovaly coby víceméně rovnocenní partneři, dnes si Stačilo! může diktovat. Má za sebou úspěch ve volbách do europarlamentu, lépe si stojí v preferencích, má sestavené kandidátky, připravenou kampaň a vše ostatní. To Maláčová naposledy jednání sama ukončila, následně se chtěla „upíchnout“ u ANO Andreje Babiše, a když to neklaplo, teprve začala řešit, co dál.
Chcete-li na loď, tak s respektem k nám u vesel, reaguje Stačilo! na výzvu SOCDEM |
Je logické, že za takových podmínek mohou proti spojení brblat někteří členové Stačilo!, kteří kvůli tomu přijdou o místo na kandidátce anebo budou mít pocit, že se rozhodovalo bez nich. Na druhé straně, návrh dohody, který Maláčová předložila předsednictvu SOCDEM, byl natolik konkrétní, že je téměř nemyslitelné, aby se na něm s Konečnou a Sterzikem detailně nedohodla. Nyní je tedy na nich, aby si udělali „pořádek“ doma. V politice je možné cokoli, ale spíš se zdá, že se žádné drama neodehraje.
● Prezident Petr Pavel čas od času poskytne rozhovor. Zpravidla v nich nebývá nic nečekaného nebo zapamatování hodného. Přesto se tak v uplynulých týdnech dvakrát stalo.Nejprve Petr Pavel v květnu prohlásil, že by do vlády nejmenoval ministry, kteří by zpochybňovali české členství v EU a v NATO. Prý by to pro něj byla „nepřekročitelná hranice“.
Zcela evidentně to mířilo především na představitele Okamurovy SPD či hnutí Stačilo! Když mu následně ústavní právníci vysvětlili, že prezident jen tak nemůže odmítnout někoho, jehož postoje se mu zkrátka nelíbí, Pavel věc upřesnil. Myslel prý, že by takové lidi nejmenoval do čela resortů obrany a zahraničí s tím, že by to bylo ohrožení národní bezpečnosti.
Babiš může být premiér i jako obžalovaný, míní právník. A vysvětluje, co říká Ústava |
Teď zase prezident Pavel přišel s tím, že by mohl chtít čekat na soudní výsledek kauzy Čapí hnízdo v případě, že volby vyhraje ANO a Babiš by chtěl být premiérem. Přičemž ústavní právníci opět konstatují, že trestní stíhání, ale dokonce ani pravomocný rozsudek podle ústavy jmenování do funkce premiéra nepřekáží. Uvidíme, jak vše nakonec dopadne.
Ale i vzhledem k Pavlovým postojům z minulosti vůči některým vládním návrhům, z nichž nakonec vycouval, lze tipovat, že nakonec neudělá nic zásadního.
