Na začátku podcastu se komentátoři vrátili k zákonu o veřejnoprávních médiích, který připravil ministr kultury Oto Klempíř a přišly k němu stovky pozměňovacích návrhů. „O víkendu jej pohřbil Andrej Babiš, když řekl, že ho vláda odkládá,“ řekl v úvodu Zvěřina. K návrhu měl připomínky každý, přepracovat to nešlo. Bude to ale konec Klempíře kvůli nekompetentnosti? Zvěřina míní, že ho premiér Andrej Babiš přes tuto chybu nejspíš neodvolá.
S Finskem asi vypadnou, ale tým je mladý a zkušenosti jednou zúročí, myslí si komentátoři |
Dokonce možná ani nedojde ke snížení financování České televize a Českého rozhlasu, jak to předpokládá návrh koaličních poslanců. „Nemám představu, jak to chce Andrej Babiš řešit, protože z toho, co říká, vyplývá, že se jenom převedou koncesionářské poplatky na stát, že je bude platit stát. Ale kdyby to bylo takhle prosté, tak kolem toho nemusí být žádný humbuk,“ podivil se. Komunikace vlády je ohledně plánů na financování České televize a Českého rozhlasu natolik chaotická, že předpovídat, co bude, si asi netroufne vůbec nikdo, dodal.
„Jdeme na to speciální českou cestou. To znamená, že nevíme, jak to udělat, vytváříme zmatky a nevíme, co z toho bude,“ shrnul diskuzi o návrhu zákona o veřejnoprávních médiích moderátor Marek Hudema.
Pak se diskutující zaměřili na další záměr současné vlády a to konkrétně zestátnění části ČEZu. Stát totiž chce mít plně pod svou kontrolou elektrárny, proto se chce zbavit současných minoritních soukromých akcionářů. Kvůli tomu prodá jinou část elektrárenské společnosti. „Snaha vytlačit drobné akcionáře nebo rozdělit ČEZ není nová, to si nevymyslel teď Andrej Babiš,“ zahájil diskusi Zvěřina. Přišel s tím již za své minulé vlády. Co tím vláda sleduje, na tom se komentátoři neshodli. Probrali různé možnosti a řeč přišla i na prodej státní továrny na výbušniny, pardubické Explosie, a na to, co je a co není strategické a co je otázkou národní bezpečnosti. Přístup k tomu má zajímavý současná vláda, ale došlo i na poznámky k té předchozí Petra Fialy.
Vláda zestátňuje ČEZ, ale už nechce zlevňovat elektřinu. Objevila „bezpečnostní důvody“ |
Komentátor Zbyněk Petráček řekl, že za zestátněním ČEZ může být snaha mít možnost regulovat ceny energií. „Zvlášť v takových krizových situacích, jaké jsme prožili, to není od věci. Ano, bylo možno to regulovat jinak, ale třeba si současná garnitura představuje, že to takhle bude jednodušší,“ uvedl. Dodal, že u spousty lidí tím vláda povzbudí očekávání, že „jsme ti, kteří na to dbají, ti, kteří vás nenechají padnout“. Jde podle něj prostě o dojem.
Magyarovi jeho činy projdou
V posledním tématu se komentátoři přesunuli do Maďarska a probrali snahy tamního premiéra Pétera Magyara o odvolání prezidenta Tamáse Sulyoka. „Je to v podstatě trochu zápas toho, čemu se říká hodnotová politika a právní stát,“ popsal Petráček. Podle něj se nový premiér snaží uzpůsobit vedení státu „k obrazu svému“, ale za cenu nátlaku, čímž by si podle něho mohl uškodit u svých domácích příznivců, ale i v zahraničí. Jde totiž, jak upozornil Hudema, o hodnotovou politiku, která popírá vlastní hodnoty. Tedy fungování právního státu. Nátlak Magyara na prezidenta a představitele dalších institucí totiž není zrovna odrazem fungování práva a demokracie.
Maďarsku to ale „projde“. Zvěřina upozornil, že případná evropská kritika by mohla mít i negativní dopady. „Hraběcí rady z Bruselu jsou to poslední, co by veřejnost v Maďarsku naladilo na nějakou příznivou notu. To není v povaze nejenom Maďarů, ale i spousty jiných národů. Neříkám, že by se kritika neměla projevovat, ale že by se tam měl projevovat aspoň určitý takt,“ konstatoval Zvěřina.
Petráček pak upozornil, že podle něj vedení Evropské unie i členské země budou v souvislosti s válkou na Ukrajině a případnými mírovými dohodami s Moskvou potřebovat „maďarské vedení, které jí v tomto smyslu půjde na ruku a nebude jí házet klacky pod nohy“.
