Debatu odstartovala ukázka projevů v angličtině v podání vládního zmocněnce Filipa Turka, exministryně Jany Černochové a první dámy Evy Pavlové.
Je podle vás důležité, aby čeští politici mluvili plynně anglicky?
„Přijde mi pubertální posuzovat politiky podle jejich angličtiny. Důležité je, aby se domluvili,“ řekl komentátor Martin Zvěřina. „Myslím, že je to tradiční disciplína tuzemských médií. Vzpomeňme si na to, jak se řešila angličtina Aleny Schillerové, ale neřešil se třeba Zbyněk Stanjura a jeho angličtina. Nebo slyšel jste někdo mluvit anglicky Miroslava Kalouska?“
Nerudová zesměšňuje Turkův projev v angličtině. To je manipulace, míní Nacher |
Jeho kolega Petr Kolář poznamenal, že kritizovaný projev Filipa Turka trval zhruba pět minut, ale na sítích koluje jen zhruba minutový sestřih. „Pustil jsem si to Turkovo vystoupení celé a on mluví docela dobře, ten text čte, mluví o odborné věci a má docela dobrý přízvuk. Mluví v pohodě a občas se zabrebtne. V tom videu na sítích jsou ale vystříhané přesně ty pasáže, kde udělal chybu nebo se zabrebtnul. A to říkám s tím, že Turek je zvláštní ‚very gut šůšn‘,“ popsal Kolář a připomněl již legendární projev dálkového lyžaře Stanislava Řezáče .
Podle diskutujících není nedostatečná znalost cizího jazyka mezinárodní ostudou. „Dělat kauzu z toho, že se někde někdo zakoktal, nebo že někde použil špatné slovo je legrační. Vždyť jaký akcent má Miloš Zeman?“ poznamenal Zvěřina.
„Při oficiálních jednáních dnes už problém není, jsou tam tlumočníci, všichni mají sluchátka. Při neformálních debatách to jistý handicap je, protože mezi čtyřma očima se mohou domluvit o spoustě věcí, které by jinak nešly,“ doplnil Kolář s tím, že záleží i na snaze druhé strany o domluvu.
Diskutující probrali i jazykovou vybavenost Václava Klause či současného prezidenta Petra Pavla. Zavzpomínali i na Václava Havla. „Ten dokázal, že politik to bez cizího jazyka zvládne levou zadní,“ poznamenal Plesl.
„Kritizování je národní sport, jako kdyby to ve světě někoho zajímalo. To zajímá jen tenhle malý rybníček, respektive nějaké aktivisty,“ uzavřel Kolář.
„Já bych to přirovnal k řetězovým e-mailům. Zaujme to skupinu a ta si to pohoršeně vzájemně posílá a posiluje svůj pocit, že ‚teď jsme fakt v pytli‘, protože někde někdo použil špatně nějaký člen,“ uvedl na závěr tématu Zvěřina. „V tom případě jsou všichni Francouzi absolutně vyřazeni z jakéhokoliv souboje,“ glosoval moderátor Jaroslav Plesl a připomněl, že je rozdíl mluvit cizím jazykem a číst v cizím jazyku projev.
Pak se už diskutující přesunuli k plánované sobotní demonstraci Milionu chvilek a snažili se odhadnout téma protestu. Zda se bude protestovat proti vládě, ministrovi Petru Macinkovi, chystanému zákonu o neziskových organizacích nebo za kulturu či na podporu České televize.
Milion chvilek pro prezidenta? Samostatnou demonstraci by si ale zasloužila jiná témata |
Dnešní epizodou podcastu Staří bílí muži, či pro tentokrát Old White Men, provázel šéfredaktor deníku MF DNES Jaroslav Plesl. Pro nastolení ústředního tématu začal cizojazyčným přivítáním, a při loučení se k němu vrátil: „Všimli jste si, kolik jazyků jsem v úvodní forbíně použil? Nevšimli? Určitě si všimli naši diváci a můžou nám to psát do komentářů. A pozor, je tam i jeden chyták!“
Tak prosím, dopřejte si video a napište.
