„Do Íránu jezdím už třicet let. Ta země se jednoznačně vyvíjí, lidé jsou daleko otevřenější, režim nemůže bránit otevřenému formulování názorů, tak jako to bylo před třiceti lety, před příchodem internetu,“ řekl Tureček.
Naposledy navštívil Írán minulý rok na jaře. „Před třemi lety jsme tam viděli takzvanou šátkovou revoluci, kdy byly velké statisícové davy v ulicích po zabití Mahsy Amíníové kvůli tomu, že neměla dostatečně nasazený šátek. Když jsem tam byl loni, zarazilo mě, že jsem tam viděl skutečně tisíce žen bez šátků,“ popsal.
Podle Turečka to svědčilo o tom, že režim si uvědomoval, že nemá cenu šikanovat lidi kvůli šátkům, když čelí daleko zásadnějším hrozbám. „Bylo to dva týdny před válkou mezi Izraelem a Íránem a v době, kdy Íránci jednali s globálními mocnostmi o svém jaderném programu, takže bylo vidět, že íránský režim umí zvážit, co je pro něj v tu chvíli skutečně zásadní,“ vysvětlil.
Spolupracovník redakce Lidovky.cz a šéf Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha dále poznamenal, že povaha íránského režimu je velice komplikovaná a rozhodně není černobílá. V zemi existují různé frakce, které se potírají a lidé přecházejí z jedné do druhé.
Podobné je to i s protesty. „Jejich povaha, nejen v posledních týdnech, vždycky byla trošku jiná ve městě. V Teheránu často demonstrovali studenti a liberálně zaměření lidé, kteří bojovali za kulturní a lidskoprávní svobody, zatímco v Kurdistánu jsou aktivní i ozbrojené opoziční kurdské složky. Íránský režim tam čelí nejen vzedmutí neozbrojených lidí v ulicích, ale často se k tomu přidává i ozbrojená snaha poškodit režim,“ vysvětlil, proč jsou například v Kurdistánu protesty krvavější.
Komplikované je to i s opozicí, ta v zemi podle Turečka sice existuje, ale není jednotná a svou roli hraje i ekonomická situace. „V Íránu je soukromé vlastnictví, Íránci mohou cestovat do zahraničí a zároveň je to hodně centralisticky řízený stát,“ popsal. „Je tam hodně lidí, kterým nejde o ideologii, ale jde jim o to, že pokud padne tento režim, tak přijdou o peníze.“
I Trump vývozcem demokracie. S Íránem to myslí dobře, ale nedopadne to jako vždycky? |
Je současný režim v Íránu podle něj otřesen v základech, nebo bude trvat ještě třeba desítky let? „Neumím na to jasně odpovědět, muselo by tam dojít k nějakému vnitřnímu převratu,“ uvedl. A upozornil, že pokud bude svržen současný režim ajatolláhů, neznamená to příchod demokracie.
V diskusi s komentátory serveru Lidovky.cz Zbyňkem Petráčkem, Markem Hudemou a Štěpánem Hobzou se Břetislav Tureček dotkl i vztahu Íránců k jadernému programu či toho, zda by země v regionu skutečně uvítaly změnu íránského režimu.
