Není nutné se zabývat spíše hodnotou veřejného prostoru a jeho významem pro občany města? Každý si může odpovědět sám, zda chce být v okolí svého bydliště obklopen zpevněnými plochami s projíždějícími a parkujícími auty se všemi negativními důsledky jako jsou hlučnost, prašnost, emise, nebo zda by si chtěl raději užívat veřejné zeleně se vzrostlými stromy, lavičkami, koutkem pro děti, atd.
Je zřejmé, že statickou dopravu ve městě není možné řešit izolovaně. Neustálá výstavba parkovišť problém neřeší, naopak jej prohlubuje. Nárůst parkovacích míst je spojen s neudržitelným růstem individuální automobilové dopravy. Proto je nezbytné systematicky vytvářet podmínky pro udržitelný rozvoj města, podporovat chůzi, jízdu na kole, využívání veřejné hromadné dopravy (městské i regionální). Na veřejný prostor je nutné nahlížet jako na prostředí, ve kterém budou občané chtít žít. Automobily však nelze přehlížet, proto je nutné vytvářet vyvážený funkční systém. V rámci koncepčního řešení mobility ve městě je tedy nutné zabývat se i parkováním.
V Uherském Hradišti nechceme jít cestou nekonečné výstavby parkovišť, případně parkovacích domů, které za vyšších nákladů částečně řeší problém s nedostatkem prostoru. Protože každé nové parkoviště případně budoucí parkovací dům generuje další nárůst automobilové dopravy v dotčené lokalitě, což klade nároky na komunikace, větší plochy křižovatek, snížení bezpečnosti provozu, vyšší hlučnost, emise atd. Je nutné hledat cestu optimalizace parkovacích ploch, aby byl vytvořen přiměřený počet legálních parkovacích míst, na kterých je nutné parkování vhodným způsobem regulovat. Dlouhodobě je tento systém uplatňován v centru našeho města.
Po obvodu památkové zóny se podařilo vybudovat kapacitní záchytné parkoviště a statická doprava je regulována s cílem usměrňovat průjezd a parkování vozidel v centru. Tento systém se osvědčil. V současné době nepociťujeme zásadní problémy s parkováním v centrální části. Režim nenarušují ani letní prázdniny, kdy díky četným aktivitám narůstá turistický ruch. Na druhou stranu klesá zátěž vozidly, kterými lidé přijíždějí například za prací. Nelze však říci, že statická doprava v centru je zcela bez komplikací. Problém s dopravním přetížením zde vzniká nárazově například v předvánočním období. Zásadnější je dopad regulace parkování v centru na lokality v jeho blízkosti s převládající bytovou zástavbou. Do těchto lokalit se přesouvá část vozidel, jejichž řidiči se chtějí vyhnout poplatku za parkování. Tento negativní efekt je navíc umocněn rostoucím počtem vozidel obyvatel bydlících v dotčených lokalitách.
Rostoucí problémy s parkováním v místech s převládající bytovou zástavbou vnímáme. A přestože je období prázdnin a dopravní zatížení v obytných lokalitách mírně klesá, pracuje uherskohradišťská radnice intenzivně na spuštění pilotního projektu Zóny s rezidentním parkováním. Zásady v rezidentní zóně jsou v podstatě shodné, jak u parkování v centru města. Je nutné optimalizovat počet legálních parkovacích míst, který z větší části pokryje počet zaparkovaných vozidel v řešené oblasti a zavést vhodný regulační nástroj, který minimalizuje zbytné parkování. Regulační opatření sleduje zlepšení podmínek pro parkování obyvatel s trvalým bydlištěm v dané lokalitě ve snaze minimalizovat zábory travnatých ploch výstavbou nových parkovacích míst. Jedná se o obecný model, který bude v pilotním projektu otestován a v případě, že se osvědčí, bude možné jeho postupné rozšíření. Čas ukáže, zda systematické kroky povedou k útlumu rostoucí individuální automobilové dopravy a otázka parkování se ve městě stabilizuje. V případě, že v některých lokalitách města se i po regulaci objeví zásadní deficit parkovacích míst, jsme připraveni ve spolupráci s místními občany hledat vhodné plochy pro parkování.
I přes tyto konkrétní kroky by významnější přínos měla změna přístupu obyvatel k lepšímu využívání udržitelných druhů dopravy (pěší, cyklistické a veřejné hromadné dopravy) na úkor té individuální.
Zdeněk Procházka, místostarosta Uherského Hradiště, KDU-ČSL
