Úkolem kroniky a tedy kronikáře, který ji vede, je zaznamenávat zprávy o důležitých a pamětihodných událostech v obci. Co bude obsahem, však není jen na něm samotném. Zápisy hodnotí Letopisecká a místopisná komise. Té kronikář odevzdá svůj koncept, ke kterému se komise vyjádří. Teprve po doplnění připomínek se schvaluje čistopis, který se objeví v kronice.
A jaké události a informace nesmí chybět? Kronika by se měla soustředit na několik hlavních kapitol, které celkově shrnují dění v obci. Proto v nich najdeme informace o politickém a veřejném životě včetně činnosti samosprávy a orgánů státní správy, kapitoly o hospodaření obce a hospodářském životě, kronika také pamatuje na informování o změnách a úpravách v obci včetně dopravní obslužnosti či životního prostředí. Najdeme v ní dále zprávy o kulturním a sportovním dění, školství nebo turistickém ruchu. Samozřejmě pamatuje také na obyvatelstvo i počasí v průběhu roku.
Svoje kroniky a pamětní listy vedlo mnoho obcí a měst již po staletí, ale historie hovoří, že uložení povinnosti vést kroniku přišla s pokynem hraběte Karla Chotka v roce 1835. Tehdy bylo rozhodnuto, aby v každém městě a v každé obci s právem trhu v Čechách byla zavedena kronika v jazyce německém nebo latinském. Dříve se kroniky psaly ručně, dnes už kronikář nemusí vládnout uměním krasopisu, protože události mohou být zaznamenávány i elektronicky. Po několika letech jsou kroniky vždy svázány a uloženy do archivu.
JAN BIRKE, starosta Náchoda, ČSSD
